O místě
Pardubické krematorium vzniklo v letech 1921–1923 podle návrhu architekta Pavla Janáka. Jako první české krematorium představuje významný doklad vývoje rondokubismu a hledání nové podoby staveb určených pro kremaci. Pro svou architektonickou i uměleckou hodnotu je národní kulturní památkou.
Patrová budova upoutá hlavním průčelím obráceným ke hřbitovu. K monumentálnímu schodišti vedou po stranách pískovcové sochy světlonošek, které drží pochodně a urny. Fasádu oživují kontrastní hnědočervené a bílé plochy, geometrické rondokubistické ornamenty, balustrádový ochoz a výrazný trojúhelný štít s velkou rozetou. V zadní části navazuje nižší křídlo. Hlavní vstup doplňují dřevěné dveře s dekorativními motivy a vyřezávanými madly.
Téměř celé patro zaujímá obřadní síň s valenou klenbou. Její výzdobu tvoří malby Františka Kysely, včetně hvězd na modrém pozadí a motivů stylizovaných listů. Sochařskou výzdobu vytvořil Karel Lenhart. K celkovému působení interiéru přispívá také dřevěné zábradlí zpěvácké tribuny s motivy inspirovanými lidovou architekturou.
Patrová budova upoutá hlavním průčelím obráceným ke hřbitovu. K monumentálnímu schodišti vedou po stranách pískovcové sochy světlonošek, které drží pochodně a urny. Fasádu oživují kontrastní hnědočervené a bílé plochy, geometrické rondokubistické ornamenty, balustrádový ochoz a výrazný trojúhelný štít s velkou rozetou. V zadní části navazuje nižší křídlo. Hlavní vstup doplňují dřevěné dveře s dekorativními motivy a vyřezávanými madly.
Téměř celé patro zaujímá obřadní síň s valenou klenbou. Její výzdobu tvoří malby Františka Kysely, včetně hvězd na modrém pozadí a motivů stylizovaných listů. Sochařskou výzdobu vytvořil Karel Lenhart. K celkovému působení interiéru přispívá také dřevěné zábradlí zpěvácké tribuny s motivy inspirovanými lidovou architekturou.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors