Socha sv. Jana Nepomuckého

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého ve Výprachticích pochází z roku 1793 a představuje výrazný příklad prolínání pozdně barokního a klasicistního tvarosloví. Světec je zobrazen v kanovnickém rouchu, s krucifixem v levé ruce a biretem spuštěným podél těla. Stojí na oblaku v mírném kontrapostu, zatímco po jeho stranách sedí dva andílci. Jeden drží palmovou ratolest, druhý má u rtů prst jako znamení mlčení a v ruce zámek – atributy spojené s tradičním vyobrazením světce.

Plastika je osazena na mohutném třídílném podstavci s volutovými křídly a bohatou reliéfní výzdobou. Objevují se na něm rostlinné motivy, mušle, festony, růže, perlovec i další ornamenty typické pro klasicismus. Na čelní straně je medailon s motivem jazyka sv. Jana Nepomuckého a vročení 1793. Zadní stěnu doplňuje český věnovací nápis, který je obtížně čitelný. Socha byla na své současné místo osazena druhotně, tedy přenesena. Její dynamicky ztvárněné roucho a výrazné záhyby zároveň připomínají doznívající barokní tradici ve východočeské sochařské tvorbě na přelomu 18. a 19. století.