Stačí vystoupat na rozhlednu Mariánka a člověk se ocitne na místě, odkud voda odtéká do dvou různých moří. Mariánská Hora u Horní Čermné leží na hlavním evropském rozvodí: srážky z jedné strany míří přes Labe k Severnímu moři, z druhé přes Moravu a Dunaj k Černému moři. K tomu se přidává výhled na Lanškrounskou kotlinu a historický poutní areál, takže jde o cíl, který nabídne víc než jen krátké zastavení u vyhlídkové věže.
Výhled z věže Mariánka
Rozhledna byla slavnostně otevřena v září 2014. Dřevěná konstrukce s kamennými prvky je vysoká přibližně 23 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 18,8 metru nad terénem. Nahoru se vystupuje po točitém ocelovém schodišti. Za dobré viditelnosti se před návštěvníkem otevírá Lanškroun a okolní krajina, Orlické hory, Suchý vrch, Zábřežská vrchovina nebo Lázek. Některé popisy místa zmiňují také vzdálenější pohled směrem ke Krkonoším, ten však závisí na počasí, dohlednosti i podobě okolní vegetace.
Stavba si brzy získala pozornost také mimo region. V roce 2015 získala první místo v soutěži Stavba roku Pardubického kraje v kategorii Cena veřejnosti. Rozhledna je koncipována jako bezobslužná a bezplatná, její aktuální přístupnost je ale vhodné před cestou ověřit. V roce 2024 byla podle obecních informací dočasně uzavřena kvůli zkouškám dřevěných nosných prvků, pozdější turistické údaje uváděly její znovuotevření na podzim 2025.
Od poutníků mířících do Mariazell
Mariánská Hora, někdy označovaná také jako Na Vrších nebo Na Vrchách, není jen vyhlídkovým bodem. Poutní tradice se zde začala výrazněji rozvíjet nejméně v 18. století. Od roku 1780 se na místě scházeli poutníci, kteří odtud vyráželi na dlouhou cestu do rakouského Mariazell. V letech 1846 až 1880 jejich skupiny vedl Leopold Fiala.
Na místě nejprve vznikla v roce 1864 kaple. Její presbytář se dochoval uvnitř dnešního kostela, který byl vystavěn v roce 1875 a zasvěcen Narození Panny Marie. Od roku 1885 se zde konají slavné poutě a hlavní poutní slavnost připadá na neděli kolem 8. září, kdy církev slaví svátek Narození Panny Marie.
S místem je spojováno také jméno Franze Tschepena, známého jako Čípa, který měl věnovat pozemek pro stavbu kostela a poutního domu. Tradované vyprávění hovoří rovněž o záchraně formana Antonína Keprty, jíž měla pomoci přímluva Panny Marie Cellenské. Jde o součást místní náboženské tradice a pověsti, nikoli o doloženou historickou událost.
Krátká procházka kolem kostela
Nejhezčí je spojit návštěvu rozhledny s prohlídkou poutního areálu. Ke kostelu vede křížová cesta se čtrnácti kapličkami, vybudovaná v roce 1886. Cestu doprovází lipová alej, která byla podle obecních podkladů v 90. letech obnovena. Kapličky prošly rekonstrukcí a celý úsek tak působí jako klidná pěší trasa vhodná k pomalejšímu výletu i rozjímání.
V areálu se nachází také poutní dům a turistické zázemí s odpočinkovým místem. Mariánská Hora proto může být příjemným cílem pro rodiny, pěší turisty i cyklisty, kteří si chtějí výlet rozdělit na několik různorodých zastavení. Největší poutní ruch přichází kolem zářijové slavnosti, jinak bývá místo vhodné i pro poklidnou návštěvu mimo hlavní termín.
Jak se na Mariánskou Horu vydat
K rozhledně se podle turistických podkladů dá přijet autem do její blízkosti. Pěší cesta vede například po žluté turistické značce od poutního místa nebo z Nepomuku, odkud je to přibližně tři kilometry. Z Lanškrouna míří ke kostelu modrá turistická trasa, z Dolní Čermné pak červené značení a navazující cyklotrasy. Konkrétní stav cest a vedení tras je před výletem dobré ověřit v aktuální turistické mapě.
V poutním kostele se podle údajů Biskupství královéhradeckého konají bohoslužby v neděli v 16 hodin, od května do října každou první neděli v měsíci. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální pořad u farnosti, zvlášť pokud plánujete cestu kolem velké pouti. Mariánská Hora tak nabízí výlet, při němž se během jediného odpoledne vystřídá rozhled do krajiny, pozoruhodný geografický předěl i příběhy, které utvářely život zdejšího regionu po více než dvě staletí.