O místě
Nejcennější část se ukrývá v přízemí, kde se dochovaly zbytky vybavení hamru. K objektu patří také vyvýšený náhon, lednice a dlouhý odpadní kanál odvádějící vodu zpět do řeky. Lednice byla přístupná pouze z vnitřku hamru a pracovalo v ní jediné vodní kolo na svrchní vodu. V hamru se vyrábělo nářadí pro polní a lesní práce; dřevěné uhlí pro ohřev kovaného materiálu si hamerník pálil sám. Provoz trval až do roku 1975, kdy zemřel poslední majitel Ferdinand Denkscherz. Jde o jedinečný doklad tradičního vodního hamernictví a řemeslné výroby.