Uprostřed otevřené planiny pod šumavským Můstkem stojí kaplička Panny Marie. Její okolí dnes působí klidně a odlehle, ale Suché Studánky bývaly osídleným místem s hospodářským zázemím. Z někdejší obce se dochovaly jen skromné stopy; právě jejich nenápadnost však dává návštěvě zvláštní atmosféru. Místo ukazuje, jak se může krajina po zániku sídla změnit, a přitom si uchovat jeho paměť.
Osada rozdělená na dvě části
Suché Studánky tvořily dvě polohy. Horní část, označovaná jako Ober Dürnbrunn, ležela na náhorní plošině, kde dnes stojí kaplička. Dolní část, Unter Dürnbrunn, se rozkládala níže, u cesty mezi osadami Onen Svět a Šukačka. Nešlo tedy o jednu souvislou vesnici sevřenou kolem návsi, ale o rozptýlené osídlení v horské krajině.
Na planině zůstaly skromné pozůstatky někdejšího hospodářského statku a hamru. V terénu mohou být nenápadné a návštěvník by od nich neměl čekat zachovalé stavby ani rozsáhlé ruiny. Jejich význam je spíš v tom, že připomínají někdejší práci a každodenní život v místě, které dnes vnímáme především jako výletní cíl. Otevřený prostor, stráně a okolní lesy zároveň pomáhají představit si, jak odlišnou podobu měla zdejší kulturní krajina v době, kdy ji utvářelo hospodaření.
Kaplička, která zůstala
Kaplička Panny Marie stojí na místě někdejšího Kohlrauschova statku a je nejvýraznějším orientačním bodem Suchých Studánek. Podle regionálních materiálů se stala také místem setkávání místních obyvatel. Dnes její osamělá poloha na planině připomíná, že sakrální stavby mohou přetrvat i poté, co okolní sídlo zanikne.
Kaplička leží přibližně ve výšce 1 050 až 1 080 metrů nad mořem. Bývá jí připisováno prvenství mezi kaplemi na české straně Šumavy, tento údaj je ale vhodné chápat jako tradiční označení, nikoli jako jednoznačně doložené srovnání. Z planiny se otevírají výhledy přes stráně do šumavského podhůří. Za dobré viditelnosti tak návštěva nabízí nejen pohled na poslední výraznou památku osady, ale i široké panorama krajiny.
Od staré cesty do roklinového lesa
Okolím Můstku vedla ve 13. a 14. století historická obchodní stezka. Dnešní pěší trasa tak prochází krajinou, která měla význam dávno před vznikem současných turistických značení. Přes Suché Studánky vede modrá značka od Můstku směrem k Čachrovu; propojuje planinu s dalšími šumavskými osadami a lesními úseky.
Za kapličkou lze pokračovat k přírodní rezervaci Městišťská rokle a Městišťskému potoku. Chráněné území zahrnuje roklinové lesy, luční společenstva, prameniště i mokřadní louky. Kontrast mezi otevřenou planinou a vlhčím, členitým prostředím rokle patří k nejzajímavějším prvkům výletu. Krajina se tu během cesty mění a s ní i způsob, jakým vnímáme někdejší osídlení: od prostoru, kde se hospodařilo, až po přírodní zákoutí, která dnes chrání zdejší voda a les.
Výlet s převýšením i proměnlivým terénem
Samostatnou návštěvu lze naplánovat po modré turistické značce, například jako součást delší cesty přes Můstek a směrem k Čachrovu. Národní park Šumava pořádá také komentované vycházky z okolí Oného Světa přes kapličku a Městišťskou rokli. Uváděná varianta měří zhruba deset kilometrů, trvá přibližně pět hodin a počítá s vyšší fyzickou náročností, prudším stoupáním i nerovným povrchem. Tyto parametry se vztahují ke konkrétní vedené trase, nikoli automaticky ke každé možné návštěvě.
Termíny vycházek a možnosti parkování se mohou měnit, proto je dobré si je před cestou ověřit. Lokalita spadá pod městys Čachrov v Plzeňském kraji. Suché Studánky nejsou místem, kam se jede za množstvím dochovaných památek. Jejich kouzlo spočívá v tichém setkání několika vrstev: zaniklé osady, staré cesty, kapličky a přírody, která si postupně bere krajinu zpět.