Jen málokteré místo v regionu dokáže na jednom prostoru nabídnout tolik různých vrstev minulosti. Historický areál tvrze Dešenice vznikl jako panské sídlo, později se proměňoval v zámek a pivovar a po desetiletích chátrání získal nové využití. Dnes v jeho části sídlí Muzeum šumavského pivovarnictví, které připomíná, že vaření piva mělo na Šumavě a Klatovsku dlouhou a pestrou tradici.
Gotické jádro, barokní oprava a pivovarská proměna
Nejstarší část sídla pochází pravděpodobně ze 14. století. Písemně je tvrz doložena nejpozději v 16. století a významnou přestavbou prošla patrně v roce 1560. Na dnešní podobě areálu se tak podílely různé stavební etapy – od gotických základů přes renesanční úpravy až po pozdější barokní a novější zásahy.
Výraznou obnovu nechal v roce 1729 provést hrabě Prokop Krakovský z Kolowrat. Barokní úpravy původní renesanční charakter zcela nezahladily, a návštěvník tak může v areálu vnímat proměnu sídla v čase. K tvrzi patří také sýpka, hospodářské budovy, vstupní brána, ohradní zeď, kašna a socha svatého Jana Nepomuckého. Kašna před vstupem je datována rokem 1881 a v roce 2016 prošla restaurováním.
Pivo se tu vařilo dávno před moderním pivovarem
Pivovarská historie Dešenic nezačíná až v 19. století, jak se někdy zjednodušeně uvádí. Podle podrobnějších historických údajů mohl pivovar vzniknout už na přelomu 16. a 17. století. Nejpozději v roce 1686 je v majetkovém zápisu Kolowratů výslovně uveden pivovar i chmelnice.
Ocenění panství z roku 1729 popisuje pivovar v zadní části zámku. Nacházela se v něm měděná varná pánev s kapacitou přibližně 20 hektolitrů, zatímco v přední části sídla byl byt sládka a pivovarské sklepy. Provoz se během 18. století rozvíjel a dobové záznamy uvádějí výrobu více než 90 čtyřvěderních sudů piva. Ve druhé polovině 30. let 19. století se pak objevuje údaj o kapacitě 34 čtyřvěderních sudů, což může souviset s přesunem výroby do jiné části areálu.
V roce 1839 panství získal princ Karel Antonín z Hohenzollern-Sigmaringenu. Jeho rod vlastnil pivovar téměř sto let a nechal ho několikrát modernizovat. Od poslední čtvrtiny 19. století byl provoz pronajímán. Výraznou osobností této éry byl sládek Ondřej Joachimsthaler, který v Dešenicích působil více než tři desetiletí a pomohl zdejšímu pivu získat dobré jméno.
Útlum výroby a nový život památky
Po první světové válce a pozemkové reformě význam pivovaru postupně klesal. Roku 1928 se stal filiálkou akciového pivovaru ve Stodu a samotné vaření piva se začalo utlumovat. Definitivně byl pivovar uzavřen v roce 1946. V areálu poté fungoval sklad piva a hostinec, zatímco další části využíval státní statek v Janovicích nad Úhlavou. Původní pivovarskou výrobu nahradila živočišná výroba.
Na počátku 90. let získal tvrz městys Dešenice a celý areál se dočkal rekonstrukce ve dvou etapách. Výsledkem není sterilně obnovená kulisa, ale místo, kde se stále čte složitý vývoj stavby. Zvláštní atmosféru dodávají také klenuté sklepy pod celou tvrzí, které se dochovaly ve velmi dobrém stavu.
Muzeum šumavského pivovarnictví
V červenci 2015 se v části bývalého pivovaru otevřelo muzeum věnované regionálním dějinám vaření piva. Expozice nestaví na jediném velkém exponátu, ale na množství předmětů, které ukazují každodenní podobu pivovarnictví a hostinské kultury. K vidění jsou pivní lahve, nápojové sklo, reklamní cedule, historické fotografie pivovarů i vývěsní štíty hostinců z okolí Dešenic.
Právě v tom spočívá kouzlo muzea: návštěvník nesleduje jen technický vývoj výroby, ale také způsob, jakým se pivo dostávalo mezi lidi a jakou roli hrálo v životě obcí. Muzeum pořádá rovněž besedy o historii a současnosti pivovarnictví a příležitostně akce spojené s ochutnávkami regionálních piv. Z dostupných informací však nevyplývá, že by se v areálu dnes pravidelně vařilo pivo.
Tvrz Dešenice stojí přímo na návsi a dobře se hodí pro kratší kulturní zastavení při poznávání Šumavy a Klatovska. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální sezonní otevírací dobu u městyse, protože se mění podle období. Muzeum najdete na adrese Dešenice 1.