O místě
Pozůstatky minoritského kláštera leží severně od benešovského náměstí při cestě na Karlov. Z původně rozsáhlého konventu Nanebevzetí Panny Marie se dochovala především zřícenina kostela a samostatně stojící zvonice. Areál má gotický původ a je zároveň archeologickým územím.
Klášter založil roku 1247 probošt staroboleslavské kapituly Tobiáš z Benešova, který minoritům věnoval někdejší rodové sídlo Benešoviců se starší svatyní. Konventní kostel byl vysvěcen v roce 1257. Po požáru v roce 1294 následovala obnova a rozšíření kláštera, nová výstavba kostela pak pokračovala za Šternberků. Dochované torzo velkého chóru pochází ze 14. století, patrně z jeho druhé čtvrtiny až druhé poloviny.
Klášter poškodil další požár v roce 1420 a opuštěné stavby poté postupně chátraly. Roku 1648 zbytky vypálili Švédové; k obnově už nedošlo a část kamene byla později využita jako stavební materiál. Západně od klášterního areálu stojí dolní zvonice s jedním z nejstarších českých zvonů. Spolu se zříceninou kostela tvoří výraznou historickou a urbanistickou součást Benešova.
Klášter založil roku 1247 probošt staroboleslavské kapituly Tobiáš z Benešova, který minoritům věnoval někdejší rodové sídlo Benešoviců se starší svatyní. Konventní kostel byl vysvěcen v roce 1257. Po požáru v roce 1294 následovala obnova a rozšíření kláštera, nová výstavba kostela pak pokračovala za Šternberků. Dochované torzo velkého chóru pochází ze 14. století, patrně z jeho druhé čtvrtiny až druhé poloviny.
Klášter poškodil další požár v roce 1420 a opuštěné stavby poté postupně chátraly. Roku 1648 zbytky vypálili Švédové; k obnově už nedošlo a část kamene byla později využita jako stavební materiál. Západně od klášterního areálu stojí dolní zvonice s jedním z nejstarších českých zvonů. Spolu se zříceninou kostela tvoří výraznou historickou a urbanistickou součást Benešova.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors