V Benešově se pivo vaří nejméně od roku 1495 a místní pivovarská tradice je tak starší než dnešní značka Ferdinand. Zajímavostí je, že zdejší výroba dodnes stojí na principech, které mají k průmyslové historii pivovaru velmi blízko: pivo vzniká na dvojité varně, kvasí ve spilkách spodním kvašením a potom pomalu dozrává v ležáckých sklepích.
Právě spojení historického areálu, vlastní sladovny a klasického způsobu výroby dělá z benešovského pivovaru pozoruhodné místo pro každého, kdo chce poznat českou pivní kulturu trochu podrobněji než jen u půllitru v hospodě.
Od měšťanského pivovaru k Ferdinandovi
Důležitá etapa benešovského pivovarnictví začala v roce 1872. Tehdy vznikl měšťanský pivovar se sladovnou v Táborské ulici na okraji tehdejšího města. O patnáct let později podnik koupil arcivévoda František Ferdinand d’Este, majitel nedalekého konopišťského panství.
Rozsáhlá modernizace přišla v letech 1897 a 1898. Podle plánů jihlavské firmy Rosenberg vznikl provoz, který patřil ve své době k technicky nejlépe vybaveným pivovarům. Původní kapacita dosahovala přibližně 60 000 hektolitrů ročně. Historie podniku tak není spojena pouze s měšťanskou tradicí, ale také s výraznou šlechtickou stopou a proměnou pivovarnictví v moderní průmyslový obor.
Značka Ferdinand se začala používat v 90. letech 20. století. Dnes pivovar podle aktuálních turistických údajů vystavuje přibližně 22 000 hektolitrů piva ročně. Výstav i sortiment se mohou v čase měnit, podstatná však zůstává návaznost na dlouhou historii místa.
Sladovna jako druhý příběh areálu
Výjimečnost benešovského pivovaru nespočívá jen ve vaření piva. Součástí areálu je také humnová sladovna založená už roku 1872. Ročně se v ní vyrobí přibližně 2 200 tun sladu. Zhruba čtvrtina slouží přímo benešovskému pivovaru, zbytek putuje k odběratelům v dalších částech Česka i do zahraničí.
Výroba sladu je pomalejší proces než samotné vaření. Ječmen se nejprve přibližně 72 hodin máčí, poté čtyři až pět dnů klíčí na humnech. Následuje hvozdění a zhruba šest týdnů odležení. Právě tato část výroby ukazuje, že výslednou chuť piva neurčuje jen receptura a práce sládka, ale také kvalita základní suroviny a čas, který jí výroba dopřeje.
Od ležáků po sezónní speciály
Základem nabídky jsou světlá výčepní piva a ležáky, nechybí však ani tmavý a řezaný ležák. Sortiment doplňují speciály, sezónní piva, nealkoholické varianty a bezlepkové pivo. Mezi novější produkty patří například bezlepkové polotmavé pivo Sedm kulí 13 %, představené v roce 2025.
Rozdíly nejsou jen v barvě a stupňovitosti. Jednotlivá piva také různě dlouho zrají. U některých výčepních a nealkoholických piv je uváděno zrání kolem 30 dnů, vybrané světlé ležáky zrají přibližně 60 dnů a některé speciály či tmavá piva až 90 dnů. V roce 2023 navíc pivovar poprvé uvařil pivo z hlávkového chmele vypěstovaného přímo na svém dvoře.
Nabídku doplňuje sycená limonáda Ferdináda, která se podle aktuální nabídky vyrábí ve čtyřech příchutích. Počet druhů piva se mění podle sezony, a proto je nejlepší ověřit si aktuální nabídku přímo v pivovaru nebo v prodejně.
Naučná stezka za branami pivovaru
Historii podniku a jednotlivé kroky výroby přibližuje malá naučná stezka v areálu. Prohlídkový okruh může zahrnovat humnovou sladovnu, varnu i ležácký sklep, tedy místa, kde se z obilí a vody postupně stává hotové pivo. Návštěva tak není jen ochutnávkou, ale také pohledem do provozu, který má výraznou industriální i historickou hodnotu.
Stezka ani prohlídky však podle dostupných informací nejsou běžně otevřené každý den. Veřejnosti se areál zpřístupňuje především při Dnech otevřených dveří a Pivovarských slavnostech, případně po předchozí domluvě. Termín a možnosti vstupu je proto vhodné ověřit u pivovaru.
Prakticky pro návštěvníky
Pivovar s prodejnou najdete na adrese Táborská 306 v Benešově. V prodejně bývá k dostání lahvové i sudové pivo, dárková balení a pivovarské suvenýry. Aktuální provozní dobu a konání prohlídek je dobré před cestou zkontrolovat, protože se mohou měnit.
Návštěvu lze spojit s prohlídkou Benešova a výletem na Konopiště. Právě vazba na konopišťské panství a Františka Ferdinanda d’Este dává zdejšímu pivovaru širší historický kontext. V jednom výletu se tak potkává městská tradice, šlechtické dědictví, industriální architektura i současná česká pivní výroba.