O místě
Sýpka v Plaňanech je patrová barokní stavba zedná ze smíšeného zdiva, která vznikla ve 40. letech 18. století podle projektu stavitele Tomáše Vojtěcha Budila. Má obdélný půdorys o rozměrech přibližně 15 × 27,5 metru a valbovou střechu. Pravidelně rozmístěná okna jsou opatřena mřížemi a jejich hluboké špalety zakončují segmentové záklenky. Do bývalého hospodářského dvora se obrací západní průčelí se vstupy do přízemí a sklepa; nad hlavním vchodem se dochoval také shozový otvor pro ukládání obilí.
Stavba je cenná především tím, že v její jižní části zůstalo zachováno zdivo renesanční tvrze z let 1530–1539, a to do úrovně parapetů oken v patře. Na jižní fasádě jsou patrné i zbytky renesančních sgrafit. Sýpka byla součástí hospodářského dvora černokosteleckého panství a představuje jeden z pozůstatků rozsáhlého plaňanského dvora. Zároveň je první přímo doloženou hospodářskou stavbou navrženou T. V. Budilem. Dochované části tvrze připomínají někdejší panské sídlo Mírků ze Solopysk, kteří se zasloužili o povýšení Plaňan na městečko.
Stavba je cenná především tím, že v její jižní části zůstalo zachováno zdivo renesanční tvrze z let 1530–1539, a to do úrovně parapetů oken v patře. Na jižní fasádě jsou patrné i zbytky renesančních sgrafit. Sýpka byla součástí hospodářského dvora černokosteleckého panství a představuje jeden z pozůstatků rozsáhlého plaňanského dvora. Zároveň je první přímo doloženou hospodářskou stavbou navrženou T. V. Budilem. Dochované části tvrze připomínají někdejší panské sídlo Mírků ze Solopysk, kteří se zasloužili o povýšení Plaňan na městečko.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors