O místě
Jejím základem byl přízemní renesanční dům Santiniho Malvazione. V první třetině 18. století byl výrazně rozšířen stavitelem Volfem a konečnou podobu získal po roce 1795 podle návrhu Ignáce Palliardiho. Dnešní vzhled proto spojuje starší renesanční původ s pozdně barokním uspořádáním a výzdobou fasády.
Hlavní průčelí se otevírá do náměstí trojdílnými pilířovými arkádami, jejichž křížové klenby vytvářejí reprezentativní loubí. Patro člení sedm vysokých oken s ozdobnými nadokenními prvky; střední osu zvýrazňují pilastry s volutovými hlavicemi. V loubí je umístěn zdobený vstupní portál. Na hlavní budovu navazují dlouhá křídla obrácená do dvora.