Anežský klášter není jen historickou stavbou, ale také místem, kde lze během jediné návštěvy sledovat proměnu evropského umění v průběhu tří staletí. Patro Kláštera svaté Anežky České ukrývá dlouhodobou sbírkovou expozici Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550. Více než 200 exponátů představuje malířství, sochařství i umělecké řemeslo a ukazuje, jak se měnil vzhled, význam i funkce výtvarných děl.
Od Přemyslovců ke Karlu IV.
Nejstarší exponáty připomínají dobu vlády Přemyslovců, tedy období, které je úzce spojené i se zakladatelkou kláštera Anežkou Přemyslovnou. Výstava tak není od okolní architektury oddělená – příběh umění se přirozeně propojuje s dějinami místa, královského rodu a náboženského života ve středověké Praze.
Výraznou část tvoří díla z období Lucemburků, především z doby Karla IV. a jeho synů. Návštěvník se setká s tvorbou anonymních autorů označovaných jako Mistr Michelské Madony, Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik, Mistr Třeboňského oltáře nebo Mistr Krumlovské Madony. K pozoruhodným dílům patří například Roudnická madona, Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi, práce Mistra Theodorika a varianta Krumlovské madony.
Krásný sloh, pozdní gotika a první renesanční tóny
České země sehrály na konci 14. století významnou roli v rozvoji takzvaného krásného slohu. Jeho půvab se projevuje v idealizovaných postavách, jemných výrazech a kultivované eleganci, která dodnes patří k nejpůsobivějším stránkám českého gotického umění.
Expozice ale u krásného slohu nekončí. Pozdní gotiku zastupují mimo jiné Mistr Svatojiřského oltáře, Mistr Puchnerovy archy, Mistr Litoměřického oltáře a řezbáři známí jako Mistr Oplakávání Krista ze Žebráku a Mistr Oplakávání Krista ze Zvíkova. Nejmladší práce pocházejí ze 40. let 16. století, kdy už středoevropskou výtvarnou kulturu stále výrazněji ovlivňovala renesance. Mezi ně patří malby Monogramisty IW.
Českou tvorbu doplňují díla z Frank, Rakouska a Saska. Zastoupeni jsou například Hans Pleydenwurff, Albrecht Altdorfer, Hans Hesse a Lucas Cranach starší. Díky tomu výstava neukazuje české umění jako izolovaný jev, ale zasazuje je do širších středoevropských souvislostí.
Galerie v klášteře, ne klášter v galerii
Silným zážitkem je samotné prostředí. Klášter Na Františku patří k nejstarším gotickým stavbám Prahy. Na počátku 13. století zde Anežka Přemyslovna založila první sdružený dvojklášter klarisek a menších bratří v Záalpí, vstoupila do něj a stala se jeho představenou. Areál sloužil také jako rodové pohřebiště Přemyslovců a byl spojen s královskými pohřby i korunovačními událostmi.
Po husitských válkách se řeholnice do kláštera vrátily, v době rudolfínské část areálu převzali dominikáni a roku 1782 byl klášter za vlády Josefa II. zrušen. Zchátralé stavbě později hrozilo zboření, nakonec však přišla odborná dokumentace, výzkum a postupná obnova. Areál byl v 70. letech 20. století prohlášen národní kulturní památkou a po rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.
Co ještě navštívit a prakticky vědět
Prohlídka se nemusí omezit na patro se středověkým uměním. Přízemní okruh přibližuje historii dvojkláštera a Anežky České, zahrnuje ambit menších bratří, refektář i lapidárium v bývalé černé kuchyni. V lapidáriu je vystaveno téměř 60 fragmentů a dalších nálezů, například architektonické články, zakládací desky oltářů a náhrobní kameny. Sbírka přitom eviduje více než 800 předmětů.
Zajímavým doplňkem je hmatová expozice s dvanácti odlitky sochařských děl českého středověku. Mezi nimi jsou pozdně románský reliéf z baziliky svatého Jiří nebo portrétní busty z triforia katedrály svatého Víta spojované s Petrem Parléřem. K dispozici je také bezplatná mobilní aplikace Skrytá tajemství středověkých obrazů, která deskové malby přibližuje interaktivní formou.
Klášterní zahrady jsou přístupné zdarma a celoročně, pokud to dovolí počasí. Kromě zeleně nabízejí také sochařskou expozici s díly současných českých autorů, mezi nimiž jsou František Bílek, Michal Gabriel, Stanislav Kolíbal, Karel Malich, Jaroslav Róna nebo František Skála.
Anežský klášter najdete na adrese U Milosrdných 17 v Praze 1, vstup je možný také z ulic Na Františku a Anežská. Expozice bývá podle aktuálních údajů Národní galerie Praha otevřena od úterý do neděle mezi 10. a 18. hodinou. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální vstupné i přístupnost; u patra s expozicí může být dočasně omezen bezbariérový vstup kvůli technické závadě plošiny.