Smuteční večeře se v inscenaci KAR postupně mění v podivuhodné jeviště. Pohyby číšníka, obyčejné předměty, útržky slov a živá hudba dávají dohromady příběh, v němž se hosté začnou stávat postavami z románu Anna Karenina. Hudebně-loutkový kabaret se vrátí do Velkého sálu Paláce Akropolis v pondělí 12. října 2026 od 19:30.
Když předměty převezmou hlavní roli
KAR nestaví na klasickém převyprávění Tolstého románu. Tvůrci si z něj berou motivy a vytvářejí vlastní divadelní tvar, v němž se hranice mezi koncertem, loutkovým divadlem a groteskou neustále proměňuje. Příběh se vynořuje z drobných situací a z práce s objekty. Věci, které by v běžném životě zůstaly bez povšimnutí, získávají díky pohybu a představivosti nový význam.
Výchozí pietní setkání tak není jen rámcem děje. Stává se mechanismem, který postupně odhaluje vztahy, emoce i absurdní stránky lidského jednání. Právě napětí mezi smutkem, nadsázkou a černým humorem dává inscenaci její osobitou atmosféru. Diváci nesledují pouze jednotlivé postavy, ale také způsob, jakým se z prostoru kolem nich rodí celý příběh.
Kabaret s ruskými motivy a živou hudbou
Hudba je v KAR rovnocennou součástí vyprávění. Na scéně se objevují harmonika, perkuse, housle, violoncello a basa, doplněné pěti hlasy. Autorská hudba čerpá z ruských tradic, zároveň však míří ke kabaretu a koncertní energii. Výsledkem není ilustrace známého románu, ale svébytné představení, v němž hudebníci a herci společně vytvářejí rytmus večera.
Režii, hudbu i jednu z rolí připravil Matija Solce. Scénografii vytvořila Marianna Stránská. Na inscenaci se podle profilu Studia Damúza podílejí také Pavol Smolárik, Anna Bubníková, Jiří N. Jelínek, Ivo Sedláček a Jan Meduna. Aktuální obsazení pro říjnovou reprízu je vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele.
Oceňovaná inscenace po letech
KAR není novinkou, ale návratem inscenace, jejíž premiéra se uskutečnila 16. května 2016. Projekt vznikl jako koprodukce Paláce Akropolis a slovinského kulturního centra KD Matita. Za režii byl Matija Solce nominován na Cenu Divadelních novin v kategorii loutkové a výtvarné divadlo. Inscenace navíc získala hlavní cenu festivalu Amplion v Banské Štiavnici za nový kabaret.
Ocenění se vztahují k předchozímu uvádění, přesto pomáhají vysvětlit, proč se KAR na scénu vrací i po letech. Přibližně hodinové představení může oslovit návštěvníky, kteří hledají alternativu ke klasickému činohernímu zpracování literární předlohy a chtějí zažít divadlo založené na obrazech, hudbě a fyzické přítomnosti účinkujících.
Palác Akropolis jako přirozené místo pro experiment
Žižkovský Palác Akropolis má pro podobný typ tvorby vhodný kontext. Budova vznikla v roce 1927 podle návrhu architekta Rudolfa Václava Svobody jako velkoměstské kulturní středisko s divadelním sálem, kavárnou, restaurací a vyhlídkovou terasou. Na konci 20. století prošla obnovou jako scéna Pražské pětky a později se výrazně profilovala také jako koncertní a experimentální prostor.
Právě spojení hudby, divadla a výtvarné práce s předměty do tohoto prostředí zapadá. Návštěvníci se vydají do Velkého sálu na adrese Kubelíkova 1548/27 v Praze 3, běžně uváděné také jako Kubelíkova 27. K Paláci Akropolis lze zamířit tramvají na zastávku Lipanská nebo metrem A ze stanice Jiřího z Poděbrad. Představení začíná v 19:30 a trvá přibližně 60 minut. Aktuální dostupnost vstupenek a jejich cenu je vhodné ověřit v programu pořadatele, protože se mohou měnit.