Od rašeliništního pramene k Balbínovi
Balbínův pramen vyvěrá na okraji rašeliniště přibližně kilometr západně od Mariánských Lázní, směrem na Valy. Původně se označoval jako Rašeliništní pramen, případně také jako Slatiništní pramen. Obě starší pojmenování odkazují na prostředí, v němž se vývěr nachází.
Dnešní název připomíná Bohuslava Balbína. Tento jezuitský učenec a vlastivědec ve svém díle z roku 1679 popsal kyselky na Tepelsku. Označení Balbínův pramen se podle regionálních materiálů ujalo až po druhé světové válce. Pramen tak spojuje přírodní zajímavost s dějinami poznávání zdejší krajiny i s rozvojem lázeňství.
Voda pro uhličité koupele
Významnou proměnou prošel pramen v roce 1921. Tehdy byl nově zachycen, překryt pavilonem a potrubím napojen na lázeňský provoz. Voda nesloužila především k běžnému pití, ale zejména k uhličitým koupelím. Pramen tak nebyl jen drobným lesním vývěrem, nýbrž součástí technického zázemí Mariánských Lázní.
Balbínův pramen patří do širší oblasti studených kyselek. V Mariánských Lázních a jejich okolí jich vyvěrá více než 160, z toho přes 40 přímo na území města. Jejich vznik souvisí s tektonickými strukturami a hlubinným zdrojem oxidu uhličitého, který se podílí na charakteru zdejších minerálních vod.
Co obsahuje zdejší minerálka
Podle údajů městského turistického portálu jde o slabě mineralizovanou hořečnato-vápenato-sodnou kyselku. Celková mineralizace je uváděna hodnotou 1 304,96 miligramu na litr. Z hlavních složek připadá 79,4 miligramu na litr na hořčík, 102 miligramů na litr na vápník a 93,4 miligramu na litr na sodík.
Výraznou část rozboru tvoří také hydrogenuhličitany v množství 854 miligramů na litr, dále sírany a chloridy. Volný oxid uhličitý je uváděn v hodnotě 875 miligramů na litr. Právě chemická rozmanitost kyselek je jedním ze základů mariánskolázeňské tradice. U konkrétního vývěru je však dobré rozlišovat mezi historickým či zveřejněným rozborem a aktuální vhodností vody ke konzumaci.
Prameník uprostřed lesa
Dnešní podoba místa je skromnější než v době, kdy byl pramen napojen na lázeňský provoz. U vývěru stojí veřejný betonový prameník s přepadem. V minulosti byla vydatnost podle dostupných údajů poměrně vysoká a po úpravě jímání byla většina vody odvedena do nově vybudované nádrže. Veřejnosti zůstal prameník, z něhož dnes voda podle podkladů vytéká jen slabým proudem.
Stav se může měnit a dostupné záznamy upozorňují, že v některých obdobích voda netekla. Národní registr pramenů a studánek naposledy v záznamu z roku 2021 uváděl, že vývěr fungoval. Před cestou proto není od věci počítat s tím, že průtok nemusí odpovídat očekávání. Ochutnávku je vhodné chápat jako možnost u pramene, nikoli jako záruku, že voda je kdykoli a bez ověření určena k pravidelnému pití.
Krátká vycházka z Mariánských Lázní
K Balbínovu prameni vede Metternichova vycházková trasa značená zelenou turistickou značkou. Podle dalšího popisu lze vyrazit od plaveckého bazénu po asfaltové lesní cestě navazující na Tyršovu ulici; trasa měří přibližně 1,5 kilometru. Vývěr leží v nadmořské výšce kolem 600 metrů a v mapě jej lze najít podle souřadnic N 49°58'27.3", E 12°41'15.9".
Výlet k prameni je zajímavý hlavně tím, že vede mimo známou kolonádu a ukazuje jinou tvář Mariánských Lázní. Místo kombinuje les, rašelinné okolí, připomínku staršího lázeňského hospodaření i současný drobný prameník. Kdo chce poznat zdejší zřídelní oblast v širších souvislostech, může Balbínův pramen zařadit jako nenáročnou zastávku na vycházce po okolí města.