Nejlepší způsob, jak poznat Kladské rašeliny, vede po dřevěném chodníku nad mokřadem. Naučná stezka Kladská je nenáročná, převážně rovinatá a podle oficiálních údajů také bezbariérová. Během zhruba dvou až 2,5 kilometru provede návštěvníky rašelinným lesem, kolem Kladského rybníka a na okraji jedné z nejcennějších částí Slavkovského lesa.
Rašeliniště na dosah lázní
Kladská je administrativně součástí Mariánských Lázní, od jejichž centra leží přibližně 9,5 kilometru severně. Přesto se atmosféra místa rychle mění. Lázeňský ruch vystřídají tmavé smrčiny, podmáčená půda, vodní hladina a chladnější vzduch. Za mlhy může krajina působit tajemně, což podpořilo i místní vyprávění o bludičkách a přízracích. Tyto motivy ovšem patří k pověstem, nikoli k doloženým přírodním jevům.
Formálně jde o národní přírodní rezervaci Kladské rašeliny, která má rozlohu přes 300 hektarů. Tvoří ji pět částí: Tajga, Paterák, Lysina, Husí les a Malé rašeliniště. Stezka vede především kolem části Tajga. Území je chráněné už od roku 1933 a patří k nejvýznamnějším maloplošným chráněným územím v CHKO Slavkovský les.
Chodník nad vodou a lesem
Trasa začíná u parkoviště v osadě Kladská a její prohlídka zabere přibližně hodinu. Dřevěný povalový chodník usnadňuje průchod místy, kam by se jinak návštěvník kvůli podmáčenému terénu nedostal. Podél stezky stojí informační panely, nechybějí odpočinková místa a vyhlídkový altán. Cyklisté by měli využít jiné, k jízdě určené trasy – samotný povalový chodník není cyklostezkou.
Na trase se střídají rašelinné lesy, otevřenější vrchoviště a vodní plochy. V porostech rostou blatkové bory a podmáčené smrčiny, na zemi lze hledat suchopýr pochvatý, borůvku, brusinku, vlochyni nebo klikvu bahenní. Pozoruhodná je také rosnatka okrouhlolistá, drobná masožravá rostlina. K botanickým zajímavostem patří borovice vystoupavá, kříženec kleče a blatky, který se podle ochranářů na světě vyskytuje pouze na čtyřech lokalitách.
V rezervaci byly vybudovány přehrážky, které pomáhají zadržovat vodu. Právě voda je pro fungování rašeliniště klíčová, a proto je nutné držet se vyznačené trasy, nevstupovat do porostů a nerušit živočichy. Zajímavosti uvedené v materiálech k území, například žluťásek borůvkový nebo výrazný smrk obecný zlatý s větvemi až u země, nemusí být při každé návštěvě snadno k vidění.
Kladská není jen mokřad
Výlet stojí za to prodloužit procházkou samotnou osadou. Kladská vznikla až v 19. století jako součást šlechtického loveckého revíru. Kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg koupil rozsáhlé polesí v roce 1873 a o dva roky později zde začal budovat lovecký zámeček a pilu. Dřevěné části zámečku byly dopraveny ze Švýcarska ve 22 vagonech a na místě je sestavovali švýcarští řemeslníci.
Historické jádro dodnes tvoří zámeček, sruby, bývalá fořtovna a další stavby ve švýcarsko-alpském až švýcarsko-tyrolském stylu. Osada si zachovala původní urbanistickou podobu a byla vyhlášena krajinnou památkovou zónou. Chráněné jsou také parkové úpravy, lesní hrobka prince Otto Sigismunda Schönburg-Waldenburga a připomínky někdejší lovecké tradice. Lovecký zámeček dnes slouží jako hotel Garni.
Voda pro doly i místo pro poznání
V širším okolí Kladské se připomíná také Dlouhá stoka, pozoruhodné vodohospodářské dílo ze 16. století. Přiváděla vodu k cínovým dolům a sloužila rovněž k plavení dříví. Ukazuje, že zdejší krajina nebyla jen divokým prostorem lesů a mokřadů, ale také místem promyšleného hospodaření a těžby.
Praktickým zázemím pro návštěvu je Dům přírody Slavkovského lesa přímo v Kladské. Nabízí stálou expozici o přírodě a kultuře CHKO, mapy i informace k dalším výletům. Jeho sezonní provoz se může měnit, proto je rozumné ověřit aktuální otevírací dobu před cestou.
Na Kladskou se dá přijet autem i autobusem z Mariánských Lázní, případně dorazit na kole nebo pěšky po značených trasách. Přestože je stezka nenáročná, hodí se pevnější obuv a oblečení do vlhčího počasí. Kdo hledá výlet, který spojí vzácnou přírodu, historii i pohodlnou trasu bez horského převýšení, najde na Kladské velmi dobře vyvážený zážitek.