Na první pohled vypadá dráhové kolo jako obyčejné závodní kolo, jenže mu chybí brzdy. Navíc má jediný pevný převod, takže když se otáčí zadní kolo, otáčejí se i pedály. Zpomalování proto neřeší páčka na řídítkách, ale postupné ubírání tempa při šlapání. Vyzkoušet si to lze na brněnském velodromu v Pisárkách, kde Akademie dráhové cyklistiky pořádá lekce pro veřejnost.
První jízda pod dohledem zkušených závodníků
Vstupní individuální lekce je určená také lidem, kteří na dráhovém kole nikdy neseděli. Přibližně dvouhodinový program vede zkušený instruktor a postupně vysvětluje základní ovládání kola, rozjezd, plynulé šlapání, bezpečné zpomalení i průjezd klopenou zatáčkou. Právě ta bývá pro nováčky nejsilnějším zážitkem: betonový ovál se na okrajích zvedá až do sklonu 34 stupňů.
Na lekci není nutné přijet s vlastním vybavením. Akademie počítá se zapůjčením dráhového kola a dalšího vybavení, konkrétní velikost kola, přilbu, tretry a oblečení je ale dobré ověřit při rezervaci. Jde o řízený sportovní zážitek, nikoli o volné svezení bez pravidel. Na dráze se jezdí v nášlapných pedálech, bez brzd a v klopených zatáčkách, proto je dohled instruktora důležitou součástí programu.
Aktuální nabídka Akademie uvádí za vstupní individuální lekci pro úplného začátečníka 3490 korun. Cena i podmínky se mohou měnit. Pro ty, kdo si chtějí dráhu osahat opakovaně, existují také veřejné tréninky a tréninky s vlastním kolem; ty však nejsou náhradou začátečnické lekce a je třeba si předem rezervovat termín.
Velodrom s přezdívkou Bauerák
Sportoviště na adrese Křížkovského 416/22 stojí v těsném sousedství brněnského výstaviště. První závody se zde konaly už 21. července 1889. Dráhu založil podnikatel Viktor Bauer, po němž se areálu dodnes říká Bauerák nebo Baurák.
Brněnský velodrom bývá označován za nejstarší dochovaný a stále fungující velodrom svého druhu na světě. Je však fér dodat, že dnešní podoba nevznikla v 19. století beze změn. Dráha i zázemí prošly zásadními přestavbami, zejména mezi lety 1957 a 1969. Současný ovál je betonový, zastřešený, měří 400 metrů a je široký 7,4 metru.
Úpravy souvisely také s velkými závody. Brno hostilo mistrovství světa v dráhové cyklistice v letech 1969 a 1981, v roce 2001 se zde konalo první mistrovství Evropy kategorie U23. Historie tu proto není jen připomínkou na tabuli. Na stejném oválu se dodnes střídají profesionálové Dukly Brno, závodníci TJ Favorit Brno, mládež, hobby cyklisté, triatlonisté i bikeři.
Místo pro sportovce i zvědavé návštěvníky
Akademii dráhové cyklistiky založili Tomáš Bábek a Robin Wagner s cílem přiblížit tento specifický sport širší veřejnosti. Kromě individuálních lekcí nabízí také pravidelné tréninky, dráhové výzvy a amatérské závody. Zájemci si mohou vyzkoušet i japonský keirinový speciál, včetně zapůjčení typického oblečení a chráničů.
Velodrom přitom neslouží pouze cyklistům. Konají se zde závody, firemní akce, koncerty, festivaly i další sportovní program. Zastřešená dráha umožňuje provoz i při nepříznivém počasí, konkrétní termíny se však mohou měnit podle kalendáře závodů, technického stavu a bezpečnostních podmínek. Pro návštěvu je proto nejlepší využít online rezervaci Akademie nebo předchozí domluvu.
Starý ovál a plánovaný velodrom v Komárově
Brněnský velodrom má také širší městský kontext. Brno připravuje v Komárově nový plně zastřešený areál s dřevěnou dráhou dlouhou 250 metrů a kapacitou přibližně 2000 diváků. Odhadované náklady jsou zhruba 890 milionů korun včetně DPH a město jedná o spolufinancování se státem. V létě 2026 pokračovala příprava projektu a zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí.
Nový projekt má nabídnout modernější zázemí a parametry vhodné pro mezinárodní soutěže. Neznamená to ale automaticky datum konce současného areálu. Historický velodrom u výstaviště zatím zůstává živým sportovištěm, kam lze přijít nejen fandit, ale také si pod vedením odborníků vyzkoušet disciplínu, v níž se bez neustálého šlapání jednoduše nezastavíte.