Na návrší nad Zbečníkem, západně od Hronova, stojí betonový pěchotní srub, který měl být jedním z článků mnohem větší obranné soustavy. T-S 5 U Křížku vznikl v roce 1937 jako první srub trutnovského úseku těžkého opevnění. Dnes je zajímavý nejen svými rozměry a plánovanou výzbrojí, ale také příběhem dělostřelecké tvrze Jírova hora: počítalo se s ní, stavba však nikdy nezačala.
Samostatný objekt na křídle plánované tvrze
T-S 5 byl navržen jako izolovaný oboustranný dvoukřídlý srub II. třídy odolnosti. Jednoduše řečeno, nešlo o jednu malou pozorovatelnu s jediným směrem palby. Objekt měl být schopen bránit prostor na obě strany a jeho dvě křídla umožňovala rozdělit výzbroj i úkoly osádky. V projektu se počítalo se čtyřiceti muži, kteří měli obsluhovat zbraně, zajišťovat spojení a starat se o chod objektu.
Betonáž proběhla v září 1937 a spotřebovalo se při ní 1 495 kubických metrů betonu. Srub stál na pravém křídle zamýšlené dělostřelecké tvrze Jírova hora, tedy v místě, kde měl navazovat na její obranný systém. Tvrz měla tvořit součást pevnostní koncepce, ale její výstavba se nerozběhla. T-S 5 tak dnes připomíná nejen podobu samotného opevnění, ale i plány, které zůstaly na papíře.
Výzbroj měla pokrýt okolí z obou stran
Každá strana srubu měla mít v kasematách protitankový kanón vz. 36 spřažený s těžkým kulometem vz. 37. Dalším prvkem bylo dvojče těžkých kulometů vz. 37. Kombinace kanónů a kulometů měla umožnit působit proti obrněným vozidlům i pěchotě. K ochraně a pozorování patřily také dva pancéřové zvony a v projektu se počítalo se třemi granátovými skluzy.
Objekt nebyl jen betonovou schránkou pro zbraně. Jeho obranyschopnost závisela na souhře jednotlivých stanovišť, na výhledu do okolního terénu i na vybavení uvnitř. Před mnichovskou krizí byl podle hronovského informačního centra z 95 procent vybaven technickým zařízením a zbraněmi. Oba pancéřové zvony byly osazeny v roce 1938, dnes jsou však vytržené. Také část původního vybavení se nedochovala; dostupné údaje neumožňují všechny ztráty přesně spojit s konkrétní událostí.
Od vojenského objektu k místu paměti
Československé pohraniční opevnění vznikalo v době rostoucího ohrožení státu a mělo vytvořit souvislou obrannou linii. T-S 5 je jedním z míst, kde lze tuto snahu číst v konkrétním terénu: v poloze nad obcí, v uspořádání střílen i v představě o spolupráci samostatných srubů s rozsáhlejší tvrzí. Okolí Hronova přitom nabízí širší souvislosti. V regionu se počítalo s linií v podúseku Zbečník a v krajině jsou také další objekty těžkého opevnění.
Od roku 1999 probíhá na srubu rekonstrukce. Vnitřní expozice se postupně rozšiřují a přibližují historii československého opevnění i lidem, kteří měli hranice bránit. Návštěva tak není jen prohlídkou vojenské techniky: pomáhá pochopit, jak rozsáhlý a organizačně náročný projekt opevnění představovalo a jak rozdílná mohla být skutečnost od původních plánů.
Krátký výšlap nad Hronov
Kolem srubu vede zelená turistická značka z Hronova směrem na Červený Kostelec. Od Hronova je to přibližně kilometr; ze Zbečníku vede ke stavbě kamenitá cesta do kopce. Parkování u místního hostince je omezené, proto je vhodné počítat s cestou pěšky. Srub bývá přístupný sezoně, návštěvní doba se však může měnit a není vždy pravidelná. Před výpravou je proto rozumné ověřit si otevření v hronovském informačním centru na telefonu 728 747 710.
T-S 5 U Křížku je nenápadný cíl, který nejlépe vynikne při pomalém průzkumu okolí. Betonová stavba připomíná, že obranná linie nebyla jen souborem pevností, ale také sítí plánovaných vazeb, z nichž některé se nikdy nepodařilo dokončit.