Na pravém břehu Metuje, kousek západně od hronovského náměstí, se ukrývá památka, jejíž název může trochu klamat. Vodní tvrz v Hronově není středověká tvrz dochovaná v původní podobě. Dnešní areál tvoří především venkovský dům čp. 49, hospodářská část, dvůr a pozůstatek staršího sklepa. Přesto jde o místo, které pomáhá pochopit, jak se měnila podoba města i zdejšího venkova.
Od opevněného sídla ke svobodnému dvoru
Počátky lokality souvisejí s kolonizační činností Hrona z Náchoda, který je v pramenech doložen ve 13. století. Spojování Hrona přímo se založením tvrze je však pouze pravděpodobnou historickou interpretací. Jisté je, že místo mělo pro svou polohu dobré přirozené podmínky k obraně.
Vodní tvrz stávala u přítoku Zbečnického potoka. Její okolí chránila řeka, mokřiny a nejspíš také vodní příkop, do něhož byla přiváděna voda z potoka. Prvním známým držitelem tvrze je v písemných pramenech Matěj z Vlčnova, uváděný v letech 1422 a 1425. Naposledy se tvrz připomíná roku 1462. Do konce 15. století zanikla a na jejím místě se postupně vytvořil svobodný dvůr.
Stopy původního opevnění byly v terénu patrné ještě v 19. století. Náspy a zanesený příkop však později poškodila výstavba přádelny i změny vodního toku. Z původní tvrze tak dnes návštěvník neuvidí věž ani hradní zdi. Historie místa se dochovala spíše v jeho poloze, terénu a pozdější zástavbě.
Roubený dům s pamětí Hronova
Památkově chráněný areál je veden jako venkovský dům takzvaná tvrz, respektive bývalý svobodný dvůr čp. 49. Půdorys areálu připomíná obrácené písmeno U. Jeho obytná část vznikla pravděpodobně na počátku druhé poloviny 18. století a výraznější úpravy se zřejmě uskutečnily ve 30. letech 19. století.
Největší kouzlo stavby nespočívá v monumentálnosti, ale v detailech. Dochovaly se roubené části, roubená světnička, pavlač, zděné přízemí i hospodářské křídlo. K historickému charakteru patří také ohradní prvky a sklep pod kolnou. Pozornost si zaslouží rovněž konstrukce domu a krovu, které připomínají tradiční způsoby stavění v regionu.
Areál patří k posledním hronovským stavbám, které dokládají původní venkovský ráz města. Nejde tedy jen o izolovanou památku, ale o důležitý dílek v obrazu Hronova před průmyslovými proměnami a moderní výstavbou.
Tvrz v literárním Hronově Aloise Jiráska
Význam místa posiluje i jeho spojení s Aloisem Jiráskem. Hronovský rodák zachytil svobodný dvůr ve svém díle, zejména v románové kronice U nás a v memoárovém textu Z mých pamětí. Návštěva areálu tak může být zajímavá i pro ty, kdo chtějí poznat město nejen prostřednictvím jednotlivých staveb, ale také skrze literární obraz zdejší krajiny a společnosti.
Právě v tom je hronovská tvrz působivá: její příběh se skládá z několika vrstev. Středověké opevněné místo vystřídal svobodný dvůr, venkovská usedlost se později stala památkou a její obraz se mezitím dostal do literatury. Proměny nejsou na první pohled nápadné, ale při bližším pohledu dávají stavbě mimořádnou vypovídací hodnotu.
Plánovaná expozice a současný stav
V minulosti vznikl záměr areál opravit a využít jej pro česko-polské informační centrum, menší výstavy a expozici lidové architektury a řemesel. Ta měla vzniknout v podkroví, kde se nachází zajímavá konstrukce krovu. Projekt měl památku více otevřít veřejnosti a představit její stavební i kulturní souvislosti.
Nelze však automaticky předpokládat, že informační centrum nebo expozice dnes pravidelně fungují. Městské dokumenty z roku 2025 stále řešily opravu střešní krytiny a části krovu, takže stav objektu i jeho návštěvnické využití se mohou měnit. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální informace u města Hronov nebo v místním informačním centru.
Vodní tvrz najdete v ulici Dvorská, na adrese Dvorská 49. Nejlépe ji lze vnímat jako zastavení při procházce historickým Hronovem. Přirozeně se nabízí spojit ji s návštěvou Jiráskova rodného domku, Muzea Aloise Jiráska, kostela Všech svatých a dalších míst v centru. I když se do interiéru nemusí podařit nahlédnout, samotný areál připomíná, že dějiny města nejsou ukryté jen v reprezentativních budovách, ale také v nenápadných usedlostech na jeho okraji.