Dva hlavní zvony, stopy renesančních sgrafit a pohled na krajinu pod Bílými Karpaty – to všechno se pojí s Bílou věží ve Strážnici. Její příběh se ale začal psát především jako příběh obrany. Věž u kostela sv. Martina vznikla kolem roku 1615 a společně s městským opevněním pomáhala chránit město před nájezdy z Uher.
Od strážního stanoviště k dnešní podobě
Původní věž byla vyšší než dnes. Podle popisu Městského muzea Strážnice měla nahoře pravděpodobně dřevěný ochoz, odkud mohl hlásný sledovat okolí a včas upozornit na nebezpečí. Její podobu změnil požár: dřevěné patro se střechou shořelo a roku 1652 byla věž snížena do podoby, kterou známe dnes.
Stavba je přitom zajímavá i zblízka. Přízemí tvoří kámen, vyšší patra jsou cihlová a zdi v prvním podlaží dosahují téměř dvou metrů. Na straně obrácené do kostelního dvora se zachovala část renesančních sgrafit. Věž tak připomíná nejen obrannou minulost Strážnice, ale také dobu, kdy se město proměňovalo a rozrůstalo.
Její stabilita má jednu zvláštnost: stojí na nestabilním podloží a podle muzea je nakloněná, údajně až o půl metru. Oprava v roce 2013 trvala tři čtvrtě roku. Zahrnovala mimo jiné nové schody a zábradlí, opravu stěn i úpravu vyhlídkové plošiny.
Zvon Svatý Josef unikl vojenským rekvizicím
Bílá věž plnila také úlohu zvonice. Mezi její hlavní zvony patří Svatý Josef, odlitý roku 1719, a zvon sv. Antonína. Městské muzeum zmiňuje také menší zvon sv. Barbory. Zvláštní osud měl právě Svatý Josef: podle muzejního popisu se vyhnul vojenským rekvizicím za první i druhé světové války, kdy byly zvony z mnoha míst odváděny pro válečné účely.
Ve věži se nachází také hodinový stroj z roku 1900. Ještě před ním tu sloužil starší stroj z počátku 18. století; muzeum připouští, že před ním mohly být používány i sluneční hodiny. Věž tak spojovala několik každodenních úloh: upozorňovala na čas, svolávala zvony a dříve poskytovala místo k pozorování okolí.
Výhled nad městem a Pomoravím
Dnes je jedním z důvodů k návštěvě vyhlídka. Z věže se otevírá pohled na střechy Strážnice, okolní Pomoraví i hřebeny Bílých Karpat. Za dobré viditelnosti lze podle regionálních turistických informací zahlédnout také Pálavské vrchy. Výstup tak nabízí možnost podívat se na známé město z jiné perspektivy a lépe vnímat jeho polohu mezi řekou Moravou a karpatským předhůřím.
Věž stojí u kostela sv. Martina v historickém jádru města, na adrese Kostelní 1330. Její návštěvu lze spojit s procházkou Strážnicí a okolím kostela. Než se sem ale vydáte za výhledem, ověřte si aktuální provoz: Městské muzeum Strážnice oznámilo, že věž má být v roce 2026 z důvodu rekonstrukce uzavřena. Starší informace o sezonním přístupu proto nemusejí pro tento rok platit.