Břevnov je místem, kde se historie Prahy neodehrává jen v jedné velké památce. Na relativně malém území se tu potkávají barokní architektura, někdejší viniční usedlosti, vilové čtvrti, socialistická výstavba i zelená zákoutí kolem potoka Brusnice. Právě tuto vrstevnatost představí komentovaná vycházka Břevnov historický a vilový, plánovaná na neděli 8. listopadu 2026.
Od kláštera z roku 993 k moderní čtvrti
Příběh Břevnova se často začíná psát u zdejšího kláštera. Založili jej kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch 14. ledna 993. Šlo o první mužský klášter v Čechách a jeho areál dodnes představuje nejvýraznější historickou dominantu celé čtvrti. Po roce 1990 se vrátil benediktinskému řádu a dnes je národní kulturní památkou.
Dnešní podobu klášterního areálu utvářeli v první polovině 18. století Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Jejich barokní stavby vyvrcholily bazilikou svaté Markéty, budovanou v letech 1708 až 1735. Chrám, který od roku 1948 nese čestný titul Basilica minor, je působivý nejen svou architekturou, ale také tím, jak kontrastuje s běžným městským životem kolem.
V klášterní zahradě stojí také letohrádek Vojtěška s kaplí nad studánkou. Podle tradice právě u ní vznikl klášter a ze studánky pramení Brusnice. Voda a její údolí připomínají, že Břevnov nebyl vždy součástí souvislé Prahy, ale krajinou s vlastními cestami, vinicemi a usedlostmi.
Usedlosti, které přežily proměnu Břevnova
Jedním z hlavních témat vycházky budou pozůstatky starého Břevnova. Usedlosti Kajetánka, Petynka, Šlajferka nebo Malovanka nejsou jen názvy v mapě. Každá z nich zachycuje jinou etapu vývoje území, které se postupně měnilo z předměstské krajiny v městskou čtvrť.
Kajetánka začínala jako viniční usedlost, později se proměnila v zámeček, výrobní areál a výletní restauraci. Dnes je s ní spojován především park a obnovený zámeček. Také Petynka vyrostla na místě původní vinice. V minulosti sem lidé mířili za zábavou na plesy a slavnosti, později usedlost sloužila jako ústav pro péči o chudé a nevyléčitelně nemocné.
Šlajferka zase připomíná kulturní proměny 20. století. Fungovala jako kulturní síň, hudební klub i nahrávací studio. Po rekonstrukci je spojována s charitním využitím a parkem s ovocným sadem. Právě podobná místa ukazují, že dějiny Břevnova nejsou pouze příběhem šlechtických sídel a kostelů, ale také každodenního života.
Vily, řadové domky a architektura různých dob
Trasa má podle pořadatele propojit také zástavbu 19. století, prvorepublikové vily, novější rodinné domy a socialistickou architekturu. Břevnov tak nabídne zajímavé srovnání toho, jak různé generace architektů reagovaly na stejné prostředí mezi městem a otevřenou krajinou.
Do programu mají patřit rovněž místa spojená s poutní tradicí, část přibližně tři sta let staré poutní cesty, loretánská kaple nebo lokalita označovaná jako Malý Vatikán. Pořadatel zmiňuje i kolonii řadových domků spojovanou s architektem Františkem Roithem, bývalé kino ukryté v objektu herny a netradiční pohled na Katedrálu svatého Víta. Konkrétní zastávky je však vhodné chápat jako součást popisu pořadatele, nikoli jako samostatně potvrzený itinerář.
Prakticky k vycházce
Vycházka se uskuteční v neděli 8. listopadu 2026 od 10:30. Sraz má být u kaple v blízkosti tramvajové zastávky Malovanka; přesná poštovní adresa místa srazu není uvedena, proto je dobré ověřit aktuální pokyny předem. Průvodcem má být Jiří Hendrich a program je plánován přibližně na hodinu a půl až dvě hodiny.
Podle zveřejněných údajů vycházka skončí u kaple svatého Floriána v Anastázově ulici. Trasa není vhodná pro kočárky ani vozíčkáře. Vstupné má činit 280 korun pro dospělé a 220 korun pro studenty, žáky, seniory od 65 let a děti od 12 let, zatímco mladší děti mají mít vstup zdarma. Protože jde o časově vzdálený termín, vyplatí se před návštěvou ověřit konání akce, ceny i dostupnost vstupenek u pořadatele.
Břevnov lze navštívit i samostatně. Po vycházce nebo při vlastní procházce je možné pokračovat ke klášteru, bazilice svaté Markéty, románské kryptě a barokní prelatuře. Aktuální režim prohlídek klášterního areálu se může měnit. Největší hodnotou Břevnova však zůstává možnost číst jeho historii přímo v ulicích – v prolukách, zahradách, kaplích i v kontrastu starých usedlostí s novější městskou zástavbou.