Historie Břevnovského kláštera se začala psát už v roce 993. Kníže Boleslav II. jej tehdy založil společně s pražským biskupem sv. Vojtěchem. Břevnov je považován za první mužský klášter v Čechách a po staletí nebyl pouze duchovním centrem. K jeho fungování patřilo také rozsáhlé hospodářské zázemí, v němž mělo své místo i vaření piva.
Podle údajů samotného pivovaru se právě ke zdejšímu klášteru váže vůbec první písemná zmínka o vaření piva na českém území. Přesné historické okolnosti tohoto tvrzení je třeba chápat opatrně, jisté však je, že pivovarnictví mělo v Břevnově dlouhou tradici. Nový klášterní pivovar byl dokončen roku 1720 a v původním provozu se pivo vařilo až do roku 1889.
Pivovar, který zmizel pod silnicí
Historický provoz později zanikl a jeho budovy ustoupily rozšiřování výpadové komunikace na Karlovy Vary, dnešní Patočkovy ulice. Spojení Břevnova s pivem tak na dlouhou dobu zůstalo především součástí historie a místní paměti.
Na starou tradici navázal Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha. Současný provoz vznikl v roce 2011 v barokním objektu bývalých stájí, k obnovení provozu pak došlo v následujících letech. Proto se v různých materiálech objevují oba údaje – rok vybudování i rok znovuotevření. Dnešní pivovar je samostatně provozovaným subjektem. Přídomek klášterní odkazuje na historické a místní zasazení, neznamená, že pivovar vlastní nebo přímo provozuje benediktinské arciopatství.
Od chmelnice ke značce Benedict
Výroba se odehrává přímo v areálu národní kulturní památky, v sousedství barokní sýpky a hospodářského dvora. Před budovou je také ukázková chmelnice. Část chmele přichází z Benediktinské chmelnice v Libočanech na Žatecku, takže cesta k břevnovskému pivu vede nejen přes klášterní dvůr, ale také do krajiny tradičního českého chmelařství.
Pod značkou Břevnovský Benedict vzniká podle provozovatele až dvacet druhů piva ročně. Šest z nich tvoří stálou nabídku, vedle tradičních českých piv se objevují také piva inspirovaná zahraničními styly. Některé várky jsou určené k archivaci nebo dozrávají v dřevěných sudech. Maximální roční výstav může dosáhnout šesti tisíc hektolitrů. Piva se stáčejí do sudů i lahví a ochutnat je lze především v pražských podnicích, v pivovarské prodejně nebo přímo v areálu.
Co navštívit kromě pivovaru
Návštěva Břevnova může být zajímavá i pro ty, kteří přijíždějí hlavně za architekturou. Dnešní barokní areál vznikal v letech 1708 až 1745 podle projektů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových. K nejvýraznějším místům patří bazilika sv. Markéty, krypta kostela z 11. století, pavilon Vojtěška, klášterní zahrada a hospodářský dvůr s pivovarem.
Pivovar nabízí přibližně pětačtyřicetiminutové prohlídky, během nichž se návštěvníci dozvědí více o historii místa, surovinách i samotné výrobě. Součástí je také menší pivovarské muzeum a expozice pivního skla. Prohlídky pivovaru jsou oddělené od návštěvnických okruhů kláštera. Od roku 2017 funguje v barokní sýpce Klášterní výčep s čepovaným pivem a drobným občerstvením; sídlí zde také infocentrum.
Slavnost pod komínem
Živou podobu současné pivovarské tradici má připomenout oslava patnácti let novodobého pivovaru, plánovaná na sobotu 12. září 2026. Uskutečnit se má na louce u kláštera, přímo pod komínem pivovaru. Podle dosud zveřejněného programu má nabídnout speciální várky, jídlo, hudbu, soutěže a komentované prohlídky. Začátek je uváděn v 11 hodin a konec ve 21 hodin, před návštěvou je však vhodné ověřit aktuální program u pořadatele.
Na slavnosti mají vystoupit Funk Corporation, Hugo a Jaksi Taksi. Chystá se také narážení výroční IPA, tombola, soutěže v hodu a koulení sudů, dětský program SK Union Břevnov a workshop VŠCHT Praha zaměřený na domácí vaření piva. Kromě běžné nabídky mají dorazit i další klášterní pivovary, například sv. Norbert ze Strahova, Ossegg z Oseka, Porta Coeli Vorkloster z Předklášteří a pivovar ze Želiva. Vstup má být podle zveřejněných informací zdarma.
Břevnov tak nabízí neobvyklé spojení barokní památky, klášterní krajiny, řemeslné výroby a současného městského života. Pivo zde není jen nápojem k ochutnání, ale také cestou, jak porozumět hospodářské historii místa, jeho vazbě na českou krajinu i tomu, jak může stará tradice fungovat v dnešní Praze.