Na první pohled působí Březinky jako typické jihlavské panelové sídliště. Při pozornější procházce ale začnou vystupovat vztahy mezi domy, zelení, ulicemi a veřejnými prostranstvími. Právě v nich je patrná ambice architekta Zdeňka Gryce vytvořit na jihovýchodním okraji města promyšlený obytný celek, nikoli pouze rychle postavené bydlení.
Největší jihlavský obytný soubor
Březinova, které se běžně říká Březinky, tvoří západní část širšího obytného souboru Březinovy sady. Na východě na ni navazuje sídliště Demlova. Celý celek vznikal postupně od konce 60. let do poloviny 80. let a podle dobových plánů měl nabídnout bydlení přibližně pro 13 000 lidí.
Stavělo se na někdejších zemědělských plochách mezi Březinovými sady, údolím Jihlávky, Kalvárií a Handlovými Dvory. Rozlehlá planina umožnila vytvořit výraznou městskou čtvrť, která měla vlastní školu, obchody, služby, parkovací kapacity i dostatek zeleně. Na financování a výstavbě se podílelo také družstevní bydlení. Na jaře 1972 bylo například předáno 324 třípokojových bytů v 18 družstevních domech.
Architektura, která respektuje terén
Grycova urbanistická koncepce rozlišila několik typů zástavby. Březinova je převážně tvořena blokovými domy, které se přizpůsobují modelaci terénu. U Okružní ulice se objevují také bodové domy. Díky tomu nepůsobí sídliště jako jednolitá stěna, ale jako soustava různě velkých prostorů a průhledů.
Důležitou roli měla mít pěší doprava. Vnitřní prostředí mělo být co nejklidnější a děti měly ze školy přecházet podchodem pod dnešní Okružní ulicí. Pěší trasa pak měla pokračovat přes lávku nad údolím Březinových sadů směrem k centru. Z původního návrhu však nakonec vypadla lávka i druhý podchod. Neuskutečnil se ani plán kina pro 550 diváků.
Podle pozdějších vzpomínek Zdeňka Gryce do projektu po roce 1968 stále výrazněji zasahovaly normalizační orgány a další představitelé tehdejší správy. Výsledná podoba proto nebyla úplným naplněním původní koncepce. Pozdější propojení ulic Březinova a Na Kopci, uváděné k roku 1999, navíc zvýšilo průjezdnost obytným celkem a oslabilo původní snahu chránit vnitřní prostory před automobilovou dopravou.
Škola, obchody i umění ve středu sídliště
Sídliště mělo fungovat jako město v menším měřítku. V roce 1976 zde vznikla škola původně plánovaná jako zařízení s kapacitou 2 × 22 tříd. Později byla kvůli rostoucímu počtu dětí rozdělena na dvě samostatně fungující školy. Centrem veřejného života se stal také areál občanské vybavenosti Vysočina, jehož architektonickou koncepcí se Gryc zabýval i ve svém odborném příspěvku z roku 1988.
Součástí původního veřejného prostoru byla žulová socha Mateřství od Romana Podrázského. Dílo z roku 1987 vzniklo ve spolupráci se Zdeňkem Grycem a původně stálo na nádvoří centra občanské vybavenosti. Od roku 2012 je umístěno před Dětským domovem se školou v Dělnické ulici.
Gryc si cenil také řešení zeleně, na němž spolupracovali odborníci ze zahradnické školy v Lednici. Právě zeleň, pěší průchody a práce s prostorem dodnes pomáhají zmírnit měřítko rozsáhlé panelové výstavby. K původnímu vybavení patřily rovněž centrální dvoupodlažní kryté garáže.
Od regenerace domů k proměně veřejného prostoru
Po roce 1989 se Březinky postupně mění. Fasády získávají různé barevné úpravy, obnovují se lodžie a zateplují domy. Proměnou prochází také obchodní centrum a jeho okolí. Návrh označovaný jako OC Březinky 2.0 počítá se sjednocením fasád, opravou pochůzích ploch, novými lavičkami a orientačním systémem. Červené zvýraznění vstupů a lepší osvětlení podloubí mají zpřehlednit prostor a omezit vznik tmavých zákoutí. Jde však o architektonický záměr, nikoli automaticky o potvrzení kompletní realizace.
Město Jihlava zároveň zařadilo Březinky mezi obytné celky, u nichž se mají připravovat studie revitalizace veřejných prostranství se zapojením obyvatel. Řešit se má parkování, mobiliář, komunitní zázemí, stínění, hospodaření s vodou i kvalita zeleně. Aktuální diskuse tak navazuje na původní otázku: jak vytvořit sídliště, které bude pohodlné pro pěší a současně dobře fungovat v každodenním provozu?
Novou souvislost představuje také zvažovaná jihlavská teplárna na biomasu. Podle předběžného návrhu by v budoucnu mohla zásobovat teplem sídliště Březinova–Demlova i plánovanou zástavbu v Handlových Dvorech. Záměr je zatím ve fázi návrhu a prověřovací studie.
Jak Březinky poznat při procházce
Sídliště je volně přístupnou městskou čtvrtí bez návštěvní doby. Při samostatné procházce stojí za to sledovat rozdíl mezi blokovou zástavbou Březinovy a bodovými domy u Okružní, projít pěšími průchody a zastavit se u školy, obchodního centra i někdejšího centra občanské vybavenosti. Pomůže mapa nebo letecký snímek, na němž vynikne vztah domů k terénu a zeleni.
Doplňkovým cílem může být socha Mateřství v Dělnické ulici. V širším okolí pak čeká park Malý Heulos, amfiteátr a údolí Jihlavy poblíž zoologické zahrady. Březinky tak lze číst nejen jako kapitolu dějin panelové výstavby, ale i jako živou čtvrť, která se po desetiletích znovu promýšlí. Komentovaná procházka z 25. srpna 2026, věnovaná památce Zdeňka Gryce, připomněla, že za její podobou stojí výrazná architektonická myšlenka, i když se nikdy neuskutečnila v úplnosti.