V Jihlavě můžete během jediné návštěvy zamířit za českou krajinomalbou, avantgardou i současným experimentem – a přitom projít dvěma renesančními měšťanskými domy. Oblastní galerie Vysočiny totiž nesídlí v jediné účelové budově, ale v historickém centru využívá hned dva cenné objekty: dům na Masarykově náměstí 24 a bývalý patricijský dům v Komenského ulici 10.
Dvě adresy, dva pohledy na umění
Budova na Masarykově náměstí je spojena především se stálou expozicí a výběrem ze sbírek. Její dům byl původně gotický a na přelomu 16. a 17. století prošel přestavbou. Stejně jako v dalších jihlavských patricijských domech se zde dochovala vysoká schodišťová síň, která připomíná někdejší význam měšťanského sídla.
Objekt v Komenského ulici galerie využívá od roku 1964. Také on je renesanční kulturní památkou a jeho nejvýraznějším prvkem je vysoká schodišťová síň ve středním traktu. Strop zdobí freska s motivem hrajících andělů. V tomto domě se galerie zaměřuje hlavně na moderní a současné umění. Funguje zde také galerie Alternativa, určená aktuálním uměleckým přístupům, a zvuková galerie IGLOO, která dává prostor autorům pracujícím se zvukem.
Od Mánesa ke Skupině 42
Galerie spravuje více než šest tisíc sbírkových předmětů. Zahrnují malbu, sochařství i práce na papíře a představují české i zahraniční autory 19., 20. a 21. století. Počátky fondu souvisejí s darem Marie Kovaříkové, která předchůdkyni dnešní instituce věnovala 78 obrazů a jednu plastiku.
Ve sbírce 19. století jsou zastoupeni například Antonín Mánes, Josef Navrátil, Julius Mařák, Jakub Schikaneder, Antonín Slavíček, František Kaván nebo Václav Radimský. Umění první poloviny 20. století připomínají jména jako Jan Preisler, František Bílek, Bohumil Kubišta, Emil Filla, Otto Gutfreund, Jan Zrzavý, František Tichý, Josef Šíma či Václav Rabas.
Výraznou část představuje tvorba Skupiny 42, která se obracela k městu, technické civilizaci a každodennímu životu. Ve fondu jsou díla Karla Lhotáka, Františka Grosse, Františka Hudečka, Ivana Smetany, Bohumíra Matala, Jana Kotíka nebo Ladislava Zívra. Z druhé poloviny 20. století galerie uchovává mimo jiné práce Vladimíra Boudníka, Mikuláše Medka, Jiřího Koláře, Jiřího Johna, Evy Kmentové a Olbrama Zoubka.
Galerie, která sledovala nové směry
Oblastní galerie Vysočiny nebyla jen místem pro opatrné přehlídky známých autorů. Už ve druhé polovině 60. let se věnovala progresivním tendencím a pořádala výstavy zaměřené například na computer art, italskou vizuální poezii nebo tvorbu Klubu konkretistů. Systematicky také mapovala tehdejší současné umění a budovala akviziční fond.
Na tuto tradici navázala po roce 2000, kdy znovu posílila pozornost k soudobému českému umění, mimo jiné k autorům spojeným se skupinou Tvrdohlaví. Dnešní podoba galerie tak propojuje historický sbírkový základ s výstavami a projekty, které reagují na aktuální umělecké dění.
Program pro školy, rodiny i badatele
Návštěva nemusí končit u samostatné prohlídky obrazů. Galerie připravuje komentované prohlídky, přednášky, diskuse, performance, setkání s umělci a kurátory i kurzy výtvarných technik. Pro školy, školky, družiny a seniory nabízí edukační dílny, rodiny mohou využít víkendové programy. Během rekonstrukce pokračovala část vzdělávacích aktivit přímo ve školách nebo ve veřejném prostoru.
Instituce provozuje také odbornou knihovnu a badatelnu. Po předchozí dohodě zde mohou zájemci studovat sbírkové předměty. Galerie se věnuje rovněž publikační činnosti a nabízí katalogy či pohlednice, takže si z návštěvy lze odnést i podrobnější připomínku vystavených děl.
Po rekonstrukci se má galerie proměnit
Obě budovy procházejí rozsáhlou rekonstrukcí, která má modernizovat výstavní prostory, zlepšit návštěvnické zázemí a posílit zabezpečení sbírek. Kraj Vysočina očekává také lepší světelné a klimatické podmínky, nové funkční řešení interiérů a modernizované vybavení expozic. Stavební práce probíhají od září 2024 a galerie byla pro veřejnost uzavřena nejpozději v polovině června 2025.
K 28. srpnu 2026 zůstává galerie podle dostupných informací uzavřena. Kraj uvádí předpokládané otevření v září 2026, zatímco jiný regionální turistický údaj počítá s uzavřením až do 31. října 2026. Termín návštěvy je proto vhodné předem ověřit. Po znovuotevření bude možné spojit galerii s procházkou historickým centrem, návštěvou jihlavského podzemí, městských hradeb nebo Domu Gustava Mahlera.