Lokšanská knihovna z roku 1558 patří k nejcennějším částem březnického zámku. Ve věži se dochovala v původní podobě a návštěvníka zaujme freskovou výzdobou, malovaným trámovým stropem i původními skříněmi. Oficiálně je označována za nejstarší zámecký knihovní sál v Čechách dochovaný v původní podobě. Právě tento prostor dává prohlídce Březnice mimořádnou atmosféru.
Od gotické tvrze k renesančnímu sídlu
Dnešní zámek vyrostl na místě gotické tvrze, kterou nechal v první polovině 13. století vybudovat staročeský rod Buziců. Objekt stál u historické obchodní trasy známé jako Zlatá stezka, po níž se spojovaly Čechy s Bavorskem. Z původního opevněného sídla se postupně stalo reprezentativní šlechtické sídlo.
Rozhodující proměna přišla ve druhé polovině 16. století. Jiří z Lokšan nechal tvrz přestavět v renesančním duchu a Březnice se stala významným rodovým sídlem Lokšanů z Lokšan. Renesanční základ je v areálu patrný dodnes, přestože jej v dalších staletích doplnily barokní i mladší úpravy. K celku patří uzavřené nádvoří, hradební zdi s baštami a kaple.
Interiéry připomínají několik staletí
Prohlídkové trasy představují stavební vývoj zámku od gotiky přes renesanci a baroko až po další historické slohy. V jednotlivých sálech se střídají renesanční, barokní, rokokové a empírové prvky. Nejde přitom jen o architekturu – interiéry připomínají také rodiny, které zde žily a které se podílely na proměnách panství.
Návštěvníci mohou vidět rodové galerie, takzvaný africký salon i zbrojnici se zbraněmi z období od 15. do 19. století. Výraznou součástí areálu je také kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, vybudovaná v letech 1625 až 1632. Její interiér doplňují rokokové varhany Vojtěcha Schreiera z Kuksu z roku 1796.
Příběh šlechtických rodů
Historie Březnice je spojena s několika významnými rody. Po pobělohorském období získal zámek královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda. V letech 1728 až 1872 patřil Krakovským z Kolovrat a posledními soukromými majiteli před rokem 1945 byli Pálffyové z Erdödu. Každá z těchto etap zanechala v sídle svou stopu, ať už v podobě úprav interiérů, změn ve správě panství nebo celkového pojetí areálu.
Zámek dnes patří mezi národní kulturní památky a spravuje jej Národní památkový ústav. Díky zachovanému stavebnímu celku je možné sledovat nejen jednotlivé slohy, ale také to, jak se původní tvrz po staletí přizpůsobovala nárokům svých obyvatel.
Prohlídka pokračuje v parku
Březnický zámek není uzavřený pouze mezi zdmi nádvoří. K areálu náleží přibližně dvacetihektarový anglický park se dvěma rybníky a množstvím vzácných dřevin. Podle aktuálního režimu správy je možné spojit návštěvu historických interiérů s procházkou v zeleni; přístupnost jednotlivých částí parku je vhodné před cestou ověřit.
Park, obora a poloha u řeky Skalice dávají výletu klidnější tempo. Zámek přitom leží přímo v Březnici, ve východní části města, a z náměstí k němu dojdete přibližně za tři minuty. Výlet tak lze snadno spojit s poznáváním města a návštěvou březnické synagogy s expozicí věnovanou židovské kultuře a historii místní židovské obce.
Prakticky před návštěvou
Prohlídky a přístup jednotlivých částí areálu se mění podle sezony. Aktuální návštěvní dobu, nabídku okruhů, případné kulturní akce i režim parku je proto dobré ověřit na oficiálních stránkách zámku. Památka se nachází na adrese Březnice 24, 262 72 Březnice. Správa zámku poskytuje informace také na telefonu +420 318 682 179 a prostřednictvím e-mailu breznice@npu.cz.
Březnice je dobrým cílem pro ty, kdo chtějí během jednoho výletu spojit dějiny, architekturu a krajinu. Největší pozornost si zaslouží unikátní Lokšanská knihovna, celý areál však ukazuje mnohem širší příběh proměny středověké tvrze v reprezentativní zámek obklopený parkem.