Pod hladinou Brněnské přehrady zmizely původní Kníničky. Kvůli stavbě vodního díla bylo z obce vystěhováno přibližně 530 obyvatel a nové Kníničky vyrostly asi kilometr od původní zástavby. Dnes si většina návštěvníků přijíždí k vodě odpočinout, vykoupat se nebo projet lodí, přehrada však připomíná i výraznou proměnu krajiny na severozápadním okraji Brna.
Od vodohospodářské stavby k brněnskému moři
O přehradě na Svratce se uvažovalo už na začátku 20. století. Stavba nakonec probíhala v letech 1936 až 1940 a do provozu bylo vodní dílo uvedeno právě v roce 1940. Betonová gravitační hráz je dlouhá 120 metrů a nad dnem dosahuje výšky 23,5 metru. Nádrž pojme téměř 17,7 milionu kubíků vody.
Přehrada neslouží jen rekreaci. Má také pomáhat při povodních, vyrábět elektřinu, podporovat rybářství a umožňovat plavbu. Ve vodní elektrárně pracuje jedna Kaplanova turbína s výkonem 3,526 megawattu. Přestože jde o technické dílo, pro obyvatele Brna se vodní nádrž brzy stala především místem letního odpočinku. Její velkou výhodou je dostupnost městskou dopravou.
Historie přehrady má i dramatickou kapitolu. Na konci druhé světové války se ustupující německá vojska pokusila připravit hráz k vyhození do povětří. Díky zaměstnancům hráze a místním obyvatelům se její zničení podařilo zabránit.
Elektrické lodě a výlet k Veveří
Pravidelná lodní doprava byla zahájena 5. května 1946. První spoje mířily z Bystrce k hradu Veveří, později se trasa prodloužila až do Veverské Bítýšky. Dnešní plavba měří přibližně deset kilometrů a podle jízdního řádu trvá zhruba 70 minut.
Brněnské lodě jsou pozoruhodné elektrickým pohonem. Nejde tedy jen o vyhlídkovou atrakci, ale také o specifický způsob veřejné dopravy po vodní hladině. V roce 2026 má flotila DPMB sedm lodí a probíhá její 80. plavební sezona. Přístaviště v Bystrci je přirozeným výchozím bodem: od něj lze vyrazit na plavbu, k plážím, na hráz nebo do okolních lesů.
Plavbu je možné pojmout jako samostatný výlet, případně jako cestu k hradu Veveří. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální jízdní řád a provozní podmínky, které se v průběhu roku mění.
Pláže, sport a stezky kolem vody
Ke koupání a letnímu odpočinku slouží především Rakovec, Kozí horka, Rokle, Osada a Sokolské koupaliště. Jednotlivá místa se liší zázemím, ale návštěvníci zde najdou občerstvení, sociální zařízení, kempy, sportoviště nebo prostor pro plážové sporty. Na vodě je možné věnovat se například jachtingu a dalším vodním aktivitám. Provoz motorových lodí je v dané oblasti zakázán.
Kdo dává přednost pohybu na souši, může obejít část nádrže po značených cestách nebo vyrazit na kole. Severní břeh navazuje na Podkomorské lesy, které nabízejí příjemný kontrast k rušnějším plážím. Mezi cíle v lesích patří Ríšova a Helenčina studánka, Podkomorská myslivna nebo naučné stezky.
Ke koupání je ale potřeba přistupovat s aktuálními informacemi. Kvalita vody se během sezony mění a při zvýšeném výskytu sinic nemusí být voda vhodná ke koupání. Před cestou k přehradě se proto vyplatí zkontrolovat poslední hodnocení hygieniků nebo informace správce nádrže.
Hrad Veveří a okolí přehrady
Nejvýraznější památkou v okolí je hrad Veveří. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1213, kamenný hrad vznikal pravděpodobně před polovinou 13. století a ve 14. století byl výrazně rozšířen za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha. Z lodi i z přístupových cest se otevírají působivé pohledy na hradní areál a okolní krajinu.
Brněnská přehrada tak nabízí několik různých podob výletu. Někdo zamíří rovnou na pláž, jiný spojí lodní dopravu s návštěvou Veveří a pěší trasou v Podkomorských lesích. A kdo se zastaví u hráze, může si připomenout, že zdejší „brněnské moře“ není jen rekreační kulisou, ale také důležitou technickou stavbou s příběhem zatopené obce a pozoruhodnou poválečnou tradicí.