Kočovnický vůz, rekonstrukce obydlí, cirkusové šapitó, fotografie, šperky i filmová svědectví. Stálá expozice Muzea romské kultury v Brně nepředstavuje romské dějiny jako vzdálenou kapitolu, ale jako příběh lidí, jejich práce, rodin, umění i zápasu o vlastní místo ve společnosti. Právě v tom spočívá její síla: návštěvník tu získá historický přehled, zároveň se však setká s konkrétními hlasy a zkušenostmi.
Od Indie až do českých zemí
Expozice Příběh Romů se nachází v prvním patře muzea a zabírá 351 metrů čtverečních. Je rozdělena do šesti tematických sálů, které návštěvníka vedou napříč staletími i různými částmi Evropy.
První část se věnuje pravlasti Romů v Indii. O jejich původu vyprávějí nejen historické poznatky, ale také jazykovědné a kulturní souvislosti. Mezi exponáty se objevují řemeslné výrobky, oděvy, šperky a předměty spojené s každodenním životem.
V sále nazvaném Na cestě se příběh přesouvá k příchodu Romů do Evropy a k tradičním způsobům obživy. Výrazným prvkem je kočovnický vůz s vybavením a rekonstrukce tábořiště. Následující část, Hledání domova, sleduje usazování Romů v československém prostředí od poloviny 18. století do roku 1938. Přibližuje jejich profese, hudbu i podobu bydlení; nechybí rekonstrukce tradičního obydlí a cirkusového šapitó.
Paměť války i poválečné proměny
Nejvážnější část expozice připomíná romský holokaust za druhé světové války. Zaměřuje se na území Protektorátu Čechy a Morava, Slovenska a Německa. Fotografie, úřední dokumenty, vzpomínky pamětníků a filmové výpovědi ukazují, jak konkrétní podoby mělo pronásledování a tragédie romských rodin. Téma je zpracováno pietně a bez zjednodušení.
Pátý sál pokračuje poválečnými dějinami Romů v Československu až do roku 1989. Vedle společenských a politických proměn představuje romské výtvarné umění, literaturu, hudbu i proměny života komunity. Expozice přitom připomíná také vliv romské kultury na většinovou společnost.
Závěrečný sál se věnuje mediálnímu obrazu Romů v letech 1989 až 2005. Ústředním motivem je pohyblivé kolo s novinovými titulky, které odkazuje k neustálému vývoji veřejné debaty. Celou expozicí navíc provází takzvaný romský hlas – osobní vyjádření Romů, která doplňují historická fakta o vlastní perspektivu.
Muzeum založené z romské iniciativy
Muzeum romské kultury vzniklo v Brně v roce 1991 z podnětu romských intelektuálů. Při jeho založení se spojilo 24 romských osobností a neromských odborníků. Z původně nevládní neziskové organizace se v roce 2005 stala státní příspěvková organizace Ministerstva kultury.
Dnes patří k unikátním institucím svého druhu v evropském kontextu. Jeho sbírka čítá přes 28 000 předmětů a zahrnuje například doklady tradičních řemesel, oděvy a šperky, vybavení domácností, výtvarná díla, písemnosti, plakáty i zvukové a obrazové záznamy. Muzeum se věnuje také různým romským komunitám a subetnickým skupinám.
Jeho práce nekončí u brněnské budovy. Od roku 2018 spravuje památníky romského holokaustu v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. V Praze se podílí také na vzniku Centra Romů a Sintů ve vile na Velvarské ulici.
Výstava k 35 letům muzea
Rok 2026 přináší další důvod k návštěvě. Výstava Amaro jilo marel / Naše srdce bije připomíná 35 let od založení instituce. Pomocí fotografií a videoinstalací mapuje její začátky, budování sbírek, vznik stálé expozice i rozšíření činnosti o připomínání romského holokaustu. Nabídka dočasných výstav se však mění, proto je dobré aktuální program před cestou ověřit.
Prakticky před návštěvou
Muzeum najdete na adrese Bratislavská 67 v Brně. Aktuálně bývá otevřeno od úterý do soboty mezi 10. a 18. hodinou, poslední vstup do expozic je v 17:15. Plné vstupné do stálé expozice činí 120 korun, existují také zlevněné a rodinné varianty. Budova je bezbariérová a před ní se nachází jedno vyhrazené parkovací místo.
Návštěvu lze doplnit audioprůvodcem v češtině, angličtině nebo němčině, komentovaným programem či vzdělávacími aktivitami. K dispozici je také kavárna BENG!, muzejní obchod a online 3D prohlídka. Muzeum tak nabízí nejen jednorázové zastavení v Brně, ale i možnost vracet se k tématu prostřednictvím podcastů, audiopříběhů a dalších digitálních materiálů.