Nejvýchodnější bod není na Trojmezí
Nejvýchodnější místo České republiky leží v obci Bukovec u Jablunkova, přímo u česko-polské hranice. K cíli vede krátká naučná stezka, která začíná poblíž parkoviště u silnice a hraničního přechodu Bukovec–Jasnowice. Trasa měří přibližně půl kilometru a je hodnocena jako nenáročná, takže může být příjemným výletem i pro rodiny.
Geografické prvenství se někdy zaměňuje s Trojmezím u Hrčavy. To je samostatné turistické místo v širším okolí, kde se setkávají hranice České republiky, Polska a Slovenska. Nejvýchodnější bod Česka však leží jinde – právě u Bukovce, na hranici s Polskem. Oficiálně se nachází na souřadnicích 49° 33′ 02,10521″ severní šířky a 18° 51′ 33,31399″ východní délky.
Rezervace plná vody a rašeliny
Přírodní rezervace Bukovec má rozlohu 7,3879 hektaru a rozkládá se v nadmořské výšce přibližně 495 až 526 metrů. Chráněna je od roku 1988. Její největší hodnotou nejsou výrazné skalní útvary ani daleké výhledy, ale pestrá mozaika podmáčených luk, rašelinných enkláv a navazujících lesních porostů.
Na jednom místě se tu střídají mezofilní ovsíkové louky, vlhké bezkolencové louky, ostřicová společenstva a další stanoviště typická pro podhorskou až horskou krajinu Beskyd. Rašelinné části se objevují především u zastíněných okrajů lesa. Právě rozdílné podmínky umožňují přežít rostlinám, které by v běžně obhospodařované krajině jen těžko našly vhodné místo.
Vzácné rostliny potřebují pravidelnou péči
Mezi botanicky cenné druhy rezervace patří tolije bahenní, suchopýr, všivec bahenní, prstnatec májový, vemeník dvoulistý nebo hořec tolitovitý. Roste zde také kozlík dvoudomý a malá populace kriticky ohroženého starčku horského, známého rovněž jako starček podalpský. Pozornost si zaslouží i mechorosty, například trsenka hladká a baňatka Mildeova.
Taková místa se neobejdou bez aktivní ochrany. Pravidelné kosení brání tomu, aby louky postupně zarostly náletovými dřevinami a změnily se v les. Údržba tak pomáhá zachovat otevřená mokřadní stanoviště i podmínky pro vzácné druhy. Návštěvník proto prochází krajinou, která působí přirozeně, ale její dnešní podoba je zároveň výsledkem dlouhodobé péče.
Sedm zastavení na krátké trase
Naučná stezka má sedm informačních tabulí. Přibližuje historii Bukovce, místní krajinu i přírodní poměry samotné rezervace a postupně vede k hraničnímu bodu. Krátká vzdálenost neznamená, že je výlet bez obsahu – jednotlivá zastavení dávají cestě jasný příběh a propojují přírodu s polohou obce na východním okraji republiky.
U cíle je třeba počítat s přírodním terénem v okolí potoka Olecky. Za mokra mohou být podmáčené úseky méně pohodlné, proto se vyplatí pevná obuv. Do citlivých částí luk není vhodné odbočovat mimo trasu. Rezervace není klasickým turistickým areálem s množstvím vybavení, její kouzlo spočívá spíše v klidu, nenápadné krajině a jasném cíli u státní hranice.
Výlet na pomezí Beskyd
Bukovec patří do Moravskoslezských Beskyd a administrativně spadá do okresu Frýdek-Místek. Zdejší výlet lze pojmout jako krátkou přírodovědnou vycházku, ale také jako zastavení při delším putování po česko-polském pomezí. K lokalitě je možné přijít i z širšího okolí přes Hrčavu, Trojmezí nebo polskou Jaworzynku.
Při plánování je dobré mít na paměti, že jde o Bukovec u Jablunkova v Moravskoslezském kraji. Stejnojmenný název totiž může svádět k záměně s horou Bukovec a chráněným územím u Kořenova v Jizerských horách. Tady však čeká návštěvníky jiný příběh: mokřadní louky, beskydská krajina, hranice a místo, kde Česká republika dosahuje svého nejvýchodnějšího bodu.