Člověk, rostlina i kámen mohou být součástí jednoho příběhu, jen se jejich čas měří jinak. Výstava Všichni jsme stejně staří v pražské HYB4 Galerii zve k pohledu, který lidskou zkušenost zasazuje do mnohem delšího trvání. Místo aby nabízela jednoduchou odpověď na otázku, odkud pocházíme, skládá ji z obrazů, materiálů a zvuků.
Společný počátek na dlouhé časové ose
Koncept výstavy vychází z představy, že živé i neživé věci mohou sdílet společný původ. Na dlouhé časové ose se pak může propojovat také jejich paměť. Neznamená to, že člověk a kámen prožívají čas stejně. Spíš se nabízí možnost představit si, že oba náležejí k jednomu světu, jehož dějiny dalece přesahují jednotlivý lidský život.
Právě kontrast měřítka dává tématu sílu. Lidská existence je krátká a konkrétní, zatímco představa společného trvání míří k nesrovnatelně delšímu horizontu. Výstava tak otevírá otázky původu, času i vztahu mezi člověkem a okolím, aniž by je uzavírala do poučky.
Rodokmen, který se rozbíhá prostorem
Kurátor Michal Štochl připravil výstavu, v níž se úvaha proměňuje v prostorový zážitek. Pro galerii vznikla prostorová malba založená na spletitém systému organických rodokmenů. Jejich podoba může připomenout, že vztahy mezi jednotlivými formami života nejsou vždy přímé ani snadno čitelné. Návštěvník se s nimi setkává přímo v prostoru, ne pouze jako s obrazem zavěšeným na stěně.
Malbu doplňují kresby a plastické reliéfy z přírodních materiálů. Součástí instalace je také zvuková linka a vizuální záznam živé bytosti. Jednotlivé prvky tak rozšiřují téma za hranice samotného obrazu: přírodní materiál, zvuk i zachycený život vytvářejí další vrstvy setkání s tím, co existuje vedle člověka.
Umění o trvání a paměti
Martin Zet se věnuje sochařství, performanci a multimediální tvorbě. Studoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze a v jeho práci se opakovaně objevují otázky trvání, paměti a zapomínání. Pro návštěvníka, který se s jeho tvorbou setkává poprvé, může být právě propojení různých médií vstupní cestou: téma se neodehrává jen v textu, ale také v materiálu, prostoru a zvuku.
Výstava zároveň připomíná, že přemýšlet o původu nemusí znamenat hledat jediný začátek. Může jít také o všímání si vazeb a stop, které přesahují jednotlivce. V tomto smyslu je název pozváním ke změně perspektivy: z krátkého lidského času se pohled přesune k širšímu příběhu společné existence.
Galerie v Kampusu Hybernská
HYB4 Galerie sídlí v Kampusu Hybernská, který vznikl spoluprací hlavního města Prahy a Univerzity Karlovy. Výstava se koná v prostoru C.0, zaměřeném mimo jiné na podporu začínajících umělců a umělkyň. Její téma přitom oslovuje i bez předchozí znalosti současného umění: stačí se zastavit u otázky, jak dlouhý je čas, k němuž sami patříme.
Výstava je v programu plánována od 7. listopadu do 19. prosince 2026. Vernisáž se má uskutečnit 6. listopadu od 18 hodin. C.0 je podle údajů Kampusu Hybernská otevřeno od pondělí do soboty mezi 10. a 20. hodinou; do galerie se vstupuje přes Kavárnu Kampus a vstupné je dobrovolné. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální informace u pořadatele. Areál najdete na adrese Hybernská 998/4 v Praze 1.