Regionem.cz
Objevujte Čechy, Moravu a Slezsko

Na Příkopě: pražská ulice, kde vyrostly paláce peněz

Krátký úsek mezi Prašnou bránou a Václavským náměstím nabízí mimořádnou přehlídku bankovních a pojišťovacích paláců. Neorenesance, secese, moderna i funkcionalismus tu připomínají dobu, kdy se Praha proměňovala v důležité finanční a obchodní centrum.

14. září 2026, 20:48 · MH
Adresa
Na Příkopě 28, 110 00 Praha 1
Souřadnice: 50.086621, 14.428698

Jen málokterá pražská ulice soustřeďuje na tak malém prostoru tolik reprezentativních staveb spojených s bankovnictvím a pojišťovnictvím jako Na Příkopě. Mezi Prašnou bránou, náměstím Republiky a Václavským náměstím se střídají paláce, které vznikaly od konce 19. století do první poloviny 20. století. Společně vyprávějí příběh modernizující se Prahy i ambicí tehdejších finančních institucí.

Ulice jako výkladní skříň financí

V meziválečné době se právě zde usazovaly centrály významných československých velkobank. Na Příkopě proto nebyla jen důležitou městskou komunikací, ale také adresou, která měla vyjadřovat stabilitu, důvěru a hospodářskou sílu. Bankovní domy často působí spíše jako městské paláce než jako nenápadné kancelářské budovy – jejich fasády, vstupní prostory i výzdoba měly návštěvníka přesvědčit o významu instituce.

Na trase se připomínají například centrály Živnostenské banky, Eskomptní banky a Průmyslové banky. Stavby navrhli František Roith, Karel Jaray a Bedřich Bendlmayer. Jejich díla ukazují, jak rychle se během několika desetiletí měnil architektonický vkus: od historizujících forem přes zdobnou secesi až po strožší modernu a funkcionalismus.

Od neorenesance k funkcionalismu

Jedním z nejstarších výrazných objektů je neorenesanční dvojsídlo Zemské banky království Českého. Budovalo se ve dvou etapách, v letech 1894–1896 a 1908–1912, podle návrhu Osvalda Polívky. Na jeho výzdobě se podle dobových údajů podíleli také Mikoláš Aleš a Max Švabinský. Bankovní architektura zde vystupuje jako reprezentativní umění, v němž se hospodářská instituce přihlásila k tradici i kulturní prestiži.

O něco mladší Palác Vídeňské bankovní jednoty vznikl v letech 1906–1908 podle projektu Josefa Zascheho. Patří k oceňovaným pražským realizacím pozdní secese a dobře ukazuje dobu, kdy se dekorativnost začala spojovat s osobitějším, modernějším pojetím stavby.

Nejvýraznější mladší dominantou souboru je budova původně určená Živnostenské bance, dnes sídlo České národní banky. František Roith ji navrhl ve funkcionalistickém duchu a stavba vznikala v letech 1935–1942. Po roce 1950 zde působilo ústředí Státní banky československé, od roku 1993 je budova sídlem České národní banky. Rekonstrukce v letech 1997–2000 jí umožnila pokračovat v této roli i v současnosti.

Pojišťovny, pasáže a městský život

Bankovní paláce doplňují tři výrazné multifunkční stavby spojené s pojišťovnami. Palác Koruna vznikal v letech 1911–1914 podle návrhů Antonína Pfeiffera a Matěje Blechy. Dnes je známý především obchodním a společenským využitím a pasáží, která patří k charakteristickým prvkům centra Prahy.

Funkcionalistickou budovu pojišťovny Praha navrhl Ludvík Kysela; postavena byla v letech 1925–1929. Ještě mladší Palác Broadway vznikal v letech 1936–1938 podle projektu Bohumíra Kozáka a Antonína Černého. Tyto stavby ukazují, že finanční instituce nepotřebovaly jen kanceláře a přepážky. Jejich paláce často spojovaly administrativu s obchody, službami a dalšími městskými funkcemi.

Proměnu původního využití připomíná také někdejší neorenesanční budova Živnostenské banky na adrese Na Příkopě 20. Dnes v ní působí galerie Art Palace Prague. Bohatá ornamentika stavby tak zůstává přístupná návštěvníkům i v době, kdy už neslouží původní bankovní instituci.

Co si prohlédnout při návštěvě

Nejlepší způsob, jak si soubor paláců vychutnat, je pěší procházka. Začněte u Prašné brány nebo na náměstí Republiky a pokračujte ulicí Na Příkopě směrem k Václavskému náměstí. Z veřejného prostoru lze sledovat rozdíly mezi jednotlivými fasádami i to, jak se mění měřítko a výraz staveb. Interiéry jsou většinou přístupné pouze podle aktuálního provozu institucí.

V budově České národní banky je veřejnosti zpřístupněna expozice Lidé a peníze v prostorách bývalého trezoru. Přibližuje dějiny peněz a financí v českých zemích, vývoj centrální banky, platidla, padělky i způsoby ochrany peněz. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální návštěvní režim.

Architektonickou trasu může doplnit také komentovaná vycházka Dne architektury plánovaná na 1. října 2026. Podle programu má začít v 16 hodin před Českou národní bankou a trvat přibližně hodinu; aktuální podmínky akce je však třeba ověřit předem.

Další objevy v okolí obce Praha

Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.

Hybernia: od klášterního kostela k pražské muzikálové scéně

Na náměstí Republiky stojí budova, která během staletí vystřídala podobu kláštera, kostela, celnice, výstavní síně i divadla. Dům U Hybernů dnes hostí muzikály, koncerty a další kulturní akce, přesto v jeho zdech zůstává čitelná historie raného českého divadelnictví i pražské architektury.

2. září 2026, 12:51 Číst článek

Prašná brána: gotická cesta ke králům i výhled na srdce Prahy

Na rozhraní náměstí Republiky a ulice Na Příkopě stojí věž, která po staletí vítala korunovační průvody mířící na Pražský hrad. Prašná brána dnes připomíná královskou moc, ukazuje proměny gotické architektury a po 186 schodech nabízí působivé panorama historického centra.

2. září 2026, 12:23 Číst článek

Akce v okolí obce Praha

Probíhající a nadcházející akce. Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.
16. 10. 2026 – 18. 10. 2026

Medúzy z plastu i světla: dětský workshop v Kampusu Hybernská

Jak může plastová láhev připomínat živého tvora a co všechno se dá vytvořit pomocí světla, animace a elektroniky? Děti se to dozvědí na workshopu Medusa Valley, který bude součástí Signal Festivalu 2026. Program v Kampusu Hybernská propojí kreativní tvorbu s tématem proměňujícího se mořského prostředí.

10. září 2026, 08:37 Číst článek