Kambó, sekret amazonské žáby Phyllomedusa bicolor, se v posledních desetiletích dostalo z prostředí původních komunit do nešamanských a alternativně-terapeutických kruhů v Evropě i dalších západních zemích. Právě proměna místní praktiky v globálně šířený fenomén bude hlavním tématem přednášky antropoložky Dagmar Civišové, která se uskuteční v pražském Kampusu Hybernská.
Setkání nabídne pohled na kambó z několika stran. Vedle antropologie a kulturních dějin se dotkne také současné spirituality, práce s tělem, zdravotních rizik a etických otázek spojených s využíváním domorodých znalostí. Nejde přitom o nabídku aplikace ani o propagaci léčebné metody, ale o odborně-popularizační program, který se pokusí zasadit kontroverzní téma do širších souvislostí.
Od loveckých rituálů k městským skupinám
O užívání kambó existují etnografické záznamy z oblasti horního a středního toku řeky Juruá nejpozději od roku 1925. V různých amazonských komunitách se sekret spojoval mimo jiné s loveckými praktikami a stimulací před lovem. Odborná literatura popisuje jeho užívání u více než patnácti domorodých skupin v několika zemích Amazonie, mezi nimiž jsou Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Peru, Francouzská Guyana, Surinam a Venezuela.
To však neznamená, že existuje jediný „původní“ kambó rituál. Praktiky, významy i jazykové a kulturní kontexty se mezi jednotlivými komunitami liší. Při přenosu do městského a globálního prostředí se navíc mění nejen způsob použití, ale také samotný význam zkušenosti. Z loveckého či komunitního kontextu se může stát osobní cesta, pokus o životní změnu nebo součást nabídky alternativní spirituality.
Co lidé hledají a co ukazuje výzkum
Sekret žáby obsahuje řadu bioaktivních peptidů a stal se předmětem farmakologického i etnografického zkoumání. Internetový průzkum publikovaný v odborném časopise zahrnul 386 respondentů. Ti popisovali motivace spojené s léčbou, domnělou detoxikací nebo duchovním růstem. Zároveň ale výzkum zaznamenal výrazné akutní tělesné reakce a upozornil, že k posouzení účinků kambó jsou zapotřebí další studie.
Subjektivně vnímaný přínos nelze zaměňovat za klinicky potvrzený léčebný účinek. Odborná literatura popisuje také závažné komplikace, například poruchy vodní a elektrolytové rovnováhy, toxické poškození jater či jiné akutní intoxikace. Neznamená to, že každé použití musí vést k takovému následku, je však důležité tato rizika při veřejné debatě nezamlčovat a nepoužívat pro kambó označení jako „zázračný lék“ nebo „detoxikace“.
Etika kulturního přenosu
Jedna z nejzajímavějších otázek se týká toho, co se stane s domorodou znalostí, když se začne prodávat a používat mimo komunity, v nichž vznikla. Přenos mezi kulturami může přinášet porozumění, ale také zjednodušení původního kontextu. Z rituálu zakotveného v konkrétním vztahu ke komunitě, krajině a zvířeti se může stát komerční služba nabízená lidem hledajícím rychlou transformaci nebo nový typ spirituality.
Do debaty patří také zacházení se samotnou žábou Phyllomedusa bicolor. Přesnější než zjednodušené označení „jedovatá žába“ je mluvit o bioaktivním kožním sekretu, jehož účinky mohou být pro lidský organismus velmi intenzivní. Odpovědnost při získávání a aplikaci látky, možné přivlastňování domorodých znalostí i hranice komercializace jsou proto témata, která přesahují otázku osobní zkušenosti.
Veřejná debata v Kampusu Hybernská
Přednáška se koná v prostoru A.0 Cirkulární Hub v Kampusu Hybernská, který vznikl jako společný projekt hlavního města Prahy a Univerzity Karlovy. Jeho smyslem je propojovat vědu, vzdělávání a veřejnost, a právě téma kambó tak zapadá do programu na pomezí akademického poznání, společenské debaty a současné kultury.
Akce je naplánována na úterý 3. listopadu 2026 od 18:30 do 20:00 na adrese Hybernská 998/4 v Praze 1. Podle aktuálního programu činí vstupné 180 korun. Protože se jedná o budoucí termín, je před návštěvou vhodné ověřit případné změny času, prostoru a ceny. Smyslem večera bude především porozumět tomu, jak se z amazonské praktiky stává globální symbol léčby, spirituality a osobní proměny — a jaké otázky tím vznikají.