Nejpozoruhodnější stavbou Čeliny není samotný zámeček, ale drobná barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Zvenku působí jako osmiúhelník s konkávně prohnutými stěnami, její vnitřní prostor je popisován jako šestnáctiúhelný a vnější obvod vytváří výraznou hvězdicovou formu. Právě neobvyklé řešení jí propůjčuje půvab, který v běžné venkovské zástavbě jen tak nenajdete.
Statek s historií sahající do 14. století
Čelina je dnes částí obce Borotice ve Středočeském kraji, její dějiny jsou však mnohem starší než současné správní uspořádání. Nejstarší písemné zprávy o zdejším statku pocházejí z roku 1336. Tehdy byl podle dochovaných podkladů spojen s královským hradem Kamýk a listinou z 28. prosince téhož roku prohlášen za svobodný.
Na místě dnešního areálu měla už ve 14. století stát zemanská tvrz. Čelinský velkostatek se postupně stal centrem života v obci a jeho vlastníci se v průběhu staletí měnili. Patřili mezi ně Dejmků z Těptína, Machtové z Löwenmachtu nebo Kutscherové. Právě Machtové vtiskli areálu podobu, jejíž stopy jsou patrné dodnes.
Zámeček a kaple spojená se Santinim
V 18. století nechali Machtové z Löwenmachtu na místě starší tvrze vybudovat menší zámeček. Součástí jejich stavebních úprav se stala také kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. Její autorství bývá připisováno Janu Blažeji Santinimu-Aichlovi, známému českému baroknímu architektovi, jisté potvrzení této domněnky však podle dostupných materiálů chybí.
Kaple zaujme především tvarem a prací s prostorem. Nejde o tradiční obdélnou venkovskou kapli, ale o stavbu, jejíž stěny se pohybují v neobvyklých křivkách a vytvářejí dojem rozevírající se hvězdy. I když návštěvník zná jen její exteriér, může si všimnout, že jde o architekturu promyšlenou do posledního detailu.
Také zámeček prošel proměnami. Po požáru v 19. století byl obnoven v klasicistní podobě. Prameny se ovšem rozcházejí v přesném datu požáru i následné přestavby, proto je bezpečnější držet se obecného časového zařazení. Výsledkem je stavba, která v sobě spojuje starší vrchnostenskou tradici s uměřenějším klasicistním výrazem.
Od Adámků ke státnímu statku a zpět
Významnou kapitolu začala Čelina psát roku 1893, kdy zdejší statek koupil Gustav Adámek. Po jeho smrti na něm hospodařil syn Jaroslav. Rodinné vlastnictví však přerušily události 20. století. Po druhé světové válce a zejména po komunistickém převratu byl areál zestátněn.
Od roku 1950 využíval zámek státní statek v Dobříši. Budova nesloužila pouze jako administrativní zázemí, ale také k ubytování zaměstnanců. Historický areál tak zůstal součástí zemědělského provozu, zároveň však přišel o původní rodinnou kontinuitu.
Ta se začala obnovovat po restitucích na počátku 90. let. Podle dostupných údajů byl zámek s hospodářským dvorem v roce 1992 navrácen Otakaru Adámkovi a jeho sestře Eugenii Vychodilové. Čelina se tím zařadila mezi místa, kde se složitý příběh českého venkova odráží přímo v podobě jednoho konkrétního statku.
Historický areál, který stále slouží hospodaření
Dnešní Statek Adámek navazuje na zemědělské využití areálu a kombinuje je s agroturistikou. Nabízí ubytování ve třech apartmánech nazvaných Pleskot, Pivovar a Hermína. Pobyt zde tak není jen noclehem v neobvyklém prostředí, ale také možností vnímat fungující hospodářský dvůr, zvířata a krajinu v okolí Slapské přehrady.
Čelina leží v kopcovité a zalesněné krajině středního Povltaví, jižně od Prahy. Pro výletníka je zajímavé spojení několika vrstev na jednom místě: starobylého statku, klasicistního zámečku, barokní kaple, parku a současného zemědělského provozu. Nejde tedy o skanzen ani o běžný státní zámek s pravidelnými prohlídkami, ale o živý soukromý areál.
Právě s tím je třeba při návštěvě počítat. Zámecká budova slouží jako bydlení majitelů a sídlo podniku, proto není automaticky volně přístupná ani kaple či všechny části parku. Případnou prohlídku nebo vstup je vhodné předem domluvit s provozovatelem. Areál se nachází na adrese Čelina 1, 262 03 Borotice.