Do betonového tělesa Slapské hráze se vešla elektrárna, rozvodny, transformátory i další provozní zázemí. Už samotná stavba je proto důvodem, proč se u přehrady na chvíli zastavit i jinak než kvůli koupání. Na pravém břehu v okolí Nalžovic se k technickému dílu přidává krajina, která dnes slouží jako jedno z oblíbených letních rekreačních zázemí Středočeského kraje.
Od Svatojánských proudů k vodnímu jezeru
Slapy vznikly jako další stupeň Vltavské kaskády v úzké soutěsce někdejších Svatojánských proudů. Ty prosluly divokou říční scenérií a peřejemi, které však s výstavbou přehrady zmizely pod hladinou. Stavba probíhala v letech 1949 až 1955. První turbína se rozběhla už v roce 1953, vodní dílo bylo uvedeno do provozu v roce 1955 a poslední turbína byla dokončena o rok později.
Před napuštěním nádrže se zkoumalo zatopené území a některé drobné historické objekty byly přemístěny nad budoucí zátopovou čáru. Dnešní Slapy tak nejsou pouze přírodním nebo rekreačním místem, ale také výraznou připomínkou proměny české krajiny ve 20. století.
Hráz, která vyrábí elektřinu i chrání Prahu
Přímá betonová gravitační hráz je založena na skalním podloží a její řešení je podle správce toku v evropském měřítku mimořádné. Součástí konstrukce jsou čtyři přelivová pole se segmentovými uzávěry a dvě základové výpusti typu Johnson. Při běžném provozu odvádějí vodu tři Kaplanovy turbíny.
Slapská elektrárna má instalovaný výkon 144 megawattů, tedy tři soustrojí po 48 megawattech. Na plný výkon dokáže podle provozních údajů najet za 136 sekund, což z ní dělá důležitý rychle reagující prvek energetické soustavy. Provoz je dálkově řízen z centrálního dispečinku ve Štěchovicích.
Význam nádrže ale nespočívá jen ve výrobě elektřiny. Slapy pomáhají regulovat průtok Vltavy, nadlepšovat průtoky v sušších obdobích a částečně chránit území pod hrází. Zásadní je také ochrana Prahy před velkými vodami. Už povodeň v roce 1954 ukázala, že i tehdy ještě nedokončená a z větší části nenapuštěná nádrž dokázala snížit kulminační přítok. Při povodni v srpnu 2002 dosáhl na vodním díle maximální zaznamenaný průtok 3 100 m³/s.
Pravý břeh u Nalžovic patří rekreaci
Slapské jezero měří přibližně 44 kilometrů a má rozlohu kolem 14 km². V létě přitahuje především obyvatele Prahy a středních Čech, kteří hledají koupání, rybaření nebo několik dní u vody. Nalžovice jsou v tomto ohledu důležitou součástí rekreační oblasti. Obec uvádí, že počet lidí v letních měsících výrazně roste zejména díky zařízením v lokalitách Oboz a Častoboř.
Konkrétní zázemí nabízí například rekreační areál OBOZ 59 na pravém břehu přehrady. Návštěvníci zde mohou využít pláž s pozvolným vstupem do vody, půjčit si paddleboard nebo šlapadlo, věnovat se plavání a rybaření, případně si zahrát tenis či stolní tenis. Okolí vybízí také k cykloturistice a houbaření. Podmínky se však mohou mezi jednotlivými areály lišit, stejně jako přístup k vodě nebo možnosti parkování.
Na vodě i po okolních stezkách
Vodní plocha je vhodná pro rekreační plavbu a další vodní sporty. Zajímavostí je přeprava lodí přes hráz: klasická plavební komora zde není a plavidla se převážejí speciálním zařízením. Tato možnost podléhá aktuálním provozním podmínkám a rezervaci; uváděné limity počítají například s maximální šířkou plavidla tři metry, délkou deset metrů a výtlakem 6,6 tuny.
Výlet k vodě lze v Nalžovicích spojit také s pěší trasou. Přírodní zajímavostí v širším okolí jsou Drbákovské tisy a Albertovy skály, které připomínají, že Slapy nejsou jen krajinou chat, pláží a kotvišť. Při plánování je dobré ověřit aktuální stav stezek. Například přístupnost naučné stezky Svatojánské proudy se může měnit podle bezpečnosti skalních útvarů.
Stejně proměnlivá bývá hladina, průtok i provoz na vodě. Před cestou se proto vyplatí zkontrolovat informace Povodí Vltavy a konkrétního rekreačního areálu. Slapy pak nabídnou výlet, v němž se přirozeně propojí technická památka, historie zatopené krajiny, koupání i objevování pravého břehu u Nalžovic.