Pod mladší zástavbou Českého Dubu se po staletí skrývaly pozůstatky johanitské komendy. Když je muzeum při průzkumu od roku 1991 znovu objevilo, výrazně se proměnil pohled na dějiny města. Dnes je románsko-gotický areál s kaplí svatého Jana Křtitele jedním z hlavních důvodů, proč se do Podještědského muzea vydat. Druhým je Blaschkova vila, v níž se potkává svět Karolíny Světlé s dějinami regionu.
Muzeum, které začalo u učitele
Podještědské muzeum vzniklo na podzim roku 1919 a první návštěvníky přivítalo o dva roky později. Jeho zakladatelem byl učitel Václav Havel, který instituci vedl až do roku 1961. Během více než čtyř desetiletí shromáždil rozsáhlé národopisné a historické sbírky a zasloužil se také o získání literární pozůstalosti Karolíny Světlé.
Za druhé světové války čekala sbírky nucená cesta do vnitrozemí. V roce 1938 byly odvezeny, aby unikly zničení a záboru, a do Českého Dubu se vrátily až po osvobození. Od roku 1945 muzeum sídlí v takzvané Blaschkově vile na adrese Svobody 31.
Blaschkova vila je exponátem sama o sobě
Neorenesanční vilu nechal v letech 1880 až 1881 postavit textilní průmyslník Franz von Schmitt pro svou dceru Marii a jejího manžela Konráda Blaschku. O několik desetiletí později, v roce 1906, získala výrazně secesní podobu podle návrhu vídeňského architekta Wilhelma Klingenberga.
Návštěva tak nezačíná až u vitrín. Součástí prohlídky jsou historické místnosti, dřevěná obložení i značná část původního vybavení. K vile patří také dřevěný altán a historický kuželník, který je dodnes funkční. Architektura a zachované interiéry přibližují život bohaté průmyslnické rodiny stejně přesvědčivě jako vystavené předměty.
Podještědí Karolíny Světlé i každodenního života
Samostatná expozice věnovaná Karolíně Světlé ukazuje spisovatelčin soukromý i společenský svět a pracuje s její literární i hmotnou pozůstalostí. Do Podještědí se vracela od roku 1853 až do své smrti v roce 1899. Kraj se stal prostředím pěti jejích románů a přibližně třiceti povídek. V muzeu se literární tvorba propojuje s konkrétní krajinou, lidovými zvyky a prostředím, které ji inspirovalo.
Další sály návštěvníka zavedou do podještědské venkovské domácnosti, na Světelskou rychtu nebo do rekonstruované jednotřídní školy. Připomínají také původní majitele vily, českodubskou židovskou obec a obrozenecký spolek Česká Beseda. Národopisná část nabízí nábytek, nádobí, kroje, výšivky, malby na skle i nástroje zemědělců a řemeslníků.
Rozsah sbírek je ale ještě širší. Muzeum spravuje fondy historické, archeologické, mineralogické, geologické, paleontologické i přírodovědné. K významným pozůstalostem patří také materiály spojené s Františkem Křelinou, grafikem a malířem Petrem Dillingerem a Václavem Havlem. Knihovna čítá přibližně pět tisíc svazků včetně starých tisků ze 16. až 19. století.
Komenda ukrytá pod městem
Johanitská komenda leží asi 400 metrů od vily. Roku 1237 ji založili Havel z Lemberka a jeho manželka svatá Zdislava jako opevněný klášter rytířsko-špitálního řádu johanitů. Dlouho se mělo za to, že zanikla během husitských válek. Průzkum vedený muzeem pod vedením Tomáše Edela však odhalil její pozůstatky pod mladšími stavbami.
Po obnovovacích pracích v letech 1991 až 1993 se areál otevřel veřejnosti. K nejcennějším částem patří velký románsko-gotický sál se třemi křížovými klenbami a románská kaple svatého Jana Křtitele. Její počátky se kladou přibližně do doby kolem roku 1240, takže patří k nejstarším dochovaným stavbám v severních Čechách. Na stěnách zůstaly původní konsekrační kříže a po obnově byla kaple v roce 2001 znovu vysvěcena.
V kryptě pod kaplí je v symbolické tumbě uloženo několik lidských ostatků nalezených při archeologickém výzkumu. Podle muzea pravděpodobně náležely johanitským řeholníkům. Prohlídka komendy je proto působivým doplněním návštěvy vily: zatímco muzeum vypráví o lidech, kultuře a každodennosti Podještědí, komenda připomíná jeho hlubší středověké kořeny.
Co vědět před návštěvou
Muzeum i komenda jsou přístupné pouze s průvodcem. V hlavní sezoně, obvykle od dubna do září, se časy prohlídek řídí aktuálním rozpisem. Komendou se vychází od muzea a cesta trvá přibližně sedm minut. Vstupenky se kupují v muzeu; před návštěvou je vhodné ověřit aktuální provoz na oficiálních informačních kanálech.
Trasy nejsou bezbariérové. Komenda vede přes téměř padesát náročných schodů a její podzemní prostory jsou vlhké, kluzké a celoročně chladné. Podještědské muzeum se tak nejlépe hodí pro návštěvníky, kteří chtějí spojit literární paměť, architekturu, archeologii a dějiny jednoho města v jediném výletu.