Barokní divadlo na V. nádvoří patří k nejvzácnějším dochovaným divadelním komplexům na světě. Zachovala se tu nejen původní budova a jeviště, ale také orchestřiště, jevištní mašinérie, dekorace, kostýmy, rekvizity, osvětlení i archivní doklady někdejšího repertoáru. Když se v roce 1766 dokončilo jeho barokní vybavení a zahájil provoz v podobě, kterou známe dnes, završila se jedna z nejvýznamnějších etap proměny Českého Krumlova.
Staletí přestaveb na jednom místě
Nejstarší části hradu vznikly na skalnatém návrší nad Vltavou patrně ještě před rokem 1250. Název Chrumbenowe se objevuje v písemných pramenech už roku 1253. Po vymření původních pánů z Krumlova v roce 1302 přešlo panství na Rožmberky, kteří zde vládli přibližně tři století. Z původně gotického hradu vytvořili honosnou renesanční rezidenci.
Rožmberské období připomínají také nástěnné malby na fasádách nádvoří. Alegorické a mytologické výjevy s postavami z řeckých a římských dějin vznikly kolem roku 1588. Později byly částečně restaurovány a doplněny, starší renesanční charakter areálu však zůstal čitelný i po dalších přestavbách.
Zadlužený Petr Vok z Rožmberka prodal panství na přelomu let 1601 a 1602 císaři Rudolfu II. V 17. století pak Krumlov rozvíjeli Eggenbergové, zejména kníže Jan Kristián I., který ze zámku vytvořil reprezentativní barokní sídlo. Po jejich vymření bez potomků roku 1719 přešel majetek na Schwarzenbergy.
Josef Adam a inspirace vídeňským dvorem
Nejvýraznější změna přišla za knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu. Schopný hospodář a milovník umění navázal na starší rožmberskou i eggenberskou tradici, zároveň však chtěl Krumlov přiblížit prostředí vídeňského císařského dvora. Areál se v 18. století stal místem reprezentace, hudby, divadla a společenského života.
Schwarzenberská přestavba přitom neznamenala vymazání minulosti. Na zámku se dodnes střídají gotické konstrukce, renesanční fasády, barokní sály a rokoková výzdoba. Výmluvným dokladem stavebního vývoje je Plášťový most. Jeho zděná podoba vznikala postupně v letech 1686, 1707, 1748 a 1765 a spojuje jednotlivé části rozsáhlého areálu vysoko nad příkopem.
Také divadlo ukazuje, jak se jednotlivé epochy vrství. Budova vznikla už v eggenberské době roku 1684, ale v roce 1766 byla upravena a vybavena v souvislosti se schwarzenberskou přestavbou. Právě díky dochovanému celku lze dnes nahlédnout nejen do světa šlechtické zábavy, ale také do technického zákulisí barokní scény.
Zámek jako město ve městě
Českokrumlovský zámek není jediný palác, nýbrž soustava nádvoří, paláců, hospodářských staveb, zahrad a komunikačních cest. Jeho reprezentační funkci připomíná například expozice Konírny a sedlárny, kde lze vidět schwarzenberský korunovační vůz pro korunovaci císařovny Marie Terezie v Praze nebo slavnostní sáně.
Ke každodennímu životu panství patřila také Schwarzenberská garda. Na zámku působila od roku 1742 do roku 1949 a její kasárna se nacházela u II. nádvoří. Ještě starší tradici má Medvědí příkop. Medvědi se zde podle oficiálního popisu chovají od 16. století, údajně jako připomínka domnělé příbuznosti Rožmberků s italským rodem Orsini. Italské slovo „orso“ totiž znamená medvěd.
Zahrady od baroka po romantismus
Významnou součástí areálu je zámecká zahrada založená ve druhé polovině 17. století. V dalších staletích ji ovlivnily rokoko, klasicismus, romantismus i historismus. Najdeme v ní letohrádek Bellarie, zimní jízdárnu a také zahradní divadlo s otáčivým hledištěm.
Na přelomu 18. a 19. století vznikla na přání kněžny Pavlíny ze Schwarzenbergu Horská zahrada. Její koncepce vycházela z osvícenské představy, že pobyt na čerstvém vzduchu prospívá zdraví. Připravovaná obnova má nabídnout téměř kilometr dlouhou vycházkovou trasu, altány a zpřístupnit objekt Paraplíčko. Ten byl původně součástí opevnění, později se změnil ve vyhlídku a dochoval se u něj unikátní mechanismus zdvihu střechy z roku 1824. Stav zpřístupnění je vhodné před návštěvou ověřit.
Památka, která stále láká k objevování
Schwarzenbergové ztratili po polovině 19. století roli hlavních obyvatel Krumlova a ve 20. století už zámek pravidelně neobývali. V roce 1947 byl jejich majetek včetně Českého Krumlova převeden do českého zemského vlastnictví, od roku 1950 se po zrušení zemského zřízení stal majetkem československého státu.
Dnes je historické centrum městskou památkovou rezervací, zámecký areál národní kulturní památkou a celý komplex je od roku 1992 na seznamu UNESCO. Návštěvníci si mohou vybrat z prohlídek renesančních a barokních apartmánů, schwarzenberských interiérů, hradního muzea, věže nebo kapacitně omezeného barokního divadla. V roce 2026 navíc Národní památkový ústav připomíná 260 let od dokončení jeho vybavení. Odborné symposium plánované na 3. a 4. září nabídne pohled na historii, repertoár i širší kontext šlechtické divadelní kultury.
Český Krumlov tak není zajímavý jen jako malebná kulisa nad Vltavou. Je především výjimečně zachovaným svědectvím o tom, jak se po staletí měnily představy o bydlení, reprezentaci, umění i krajině.