Český Šternberk je hrad, na kterém se stále žije. Návštěvníkům se otevírá jen část objektu, zatímco další prostory zůstávají soukromým zázemím rodiny. Právě spojení veřejné památky a živého rodového sídla dává hradu nad Sázavou zvláštní atmosféru, kterou běžné muzeum jen těžko nabídne.
Hrad založil v letech 1241–1242 Zdeslav z rodu Divišovců. Název Sternberg, tedy Šternberk, odkazuje ke zlaté osmihroté hvězdě v rodovém erbu. Po téměř osmi staletích je sídlo stále spojeno s potomky svého zakladatele. Po restituci v roce 1992 se Český Šternberk vrátil rodině a podle oficiálních údajů je dnes v držení dvacáté generace potomků Zdeslava.
Od pevnosti k pohodlnému sídlu
Původní raně gotický hrad chránila poloha na skalnatém ostrohu i mohutné opevnění. Roku 1467 ho během konfliktu se Zdeňkem Konopišťským ze Sternberga dobyla vojska krále Jiřího z Poděbrad. Po této události následovala rozsáhlá pozdně gotická přestavba a modernizace obrany, která reagovala také na rozvoj dělostřelectva.
Vnější podoba hradu si dodnes uchovává strohý obranný charakter. Uvnitř je však patrná pozdější proměna v pohodlnější šlechtické sídlo. Po třicetileté válce vznikly v 60. letech 17. století raně barokní interiéry. Na začátku 20. století se hrad za Jiřího Sternberga stal trvale obývaným domovem s gravitačním vodovodem, elektrickým osvětlením a vybavením, jehož část rodina přivezla z Vídně.
Dějiny sídla přerušily zásahy 20. století. Za německé okupace byla na majetek uvalena vnucená správa, v roce 1949 byl hrad vyvlastněn a přešel do vlastnictví státu. Jiří Sternberg přesto zůstal jeho správcem. I tato vrstva příběhu pomáhá pochopit, proč dnešní návštěva není jen prohlídkou architektury, ale také připomínkou složitého osudu šlechtických sídel.
Jedna trasa, patnáct místností a válečné grafiky
Hlavní prohlídková trasa vede druhým patrem a trvá přibližně 50 minut. Během ní se prochází patnácti bohatě zařízenými místnostmi, mezi nimiž nechybí Rytířský sál, salony, knihovna, velká jídelna, pracovna Jiřího Sternberga nebo pokoj věnovaný Kašparu Mariovi Sternbergovi.
Výraznou součástí expozice je sbírka 545 grafických listů z období třicetileté války. Patří k největším monotematickým sbírkám svého druhu v Evropě. Vedle historických interiérů tak nabízí hrad i neobvyklý pohled na válečné události prostřednictvím dobových obrazových dokumentů.
Rodiny s dětmi mohou využít také trasu Poznej rodové sídlo Sternbergů! Probíhá ve stejných prostorách, ale je přizpůsobena přibližně dětem od pěti do deseti let. Prohlídku je možné spojit s návštěvou hradní kavárny na nádvoří.
Hladomorna: bašta, ne žalář
Jedním z nejzajímavějších míst areálu je jižní předsunutá bašta Hladomorna. Vznikla na přelomu 15. a 16. století jako součást nového obranného systému. Její ostrý břit měl rozdělovat a odrážet nepřátelské střely do stran, zatímco střílny umožňovaly účinnější obranu přístupové strany hradu.
Název může svádět k představě vězení, skutečná funkce však byla jiná. Bašta nebyla s hradem přímo propojena a její posádka se musela spoléhat na vlastní zásoby. V přízemí se skladovaly potraviny, voda a munice, podle podrobnějších popisů také střelný prach. Pojmenování tak souviselo spíše s nebezpečím nedostatku během obležení než s vězněním lidí.
Na horní plošinu vede točité schodiště a odměnou je výhled na hrad, Sázavu a okolní krajinu. Výstup je ovšem poměrně stísněný, takže nemusí vyhovovat lidem trpícím klaustrofobií nebo závratěmi.
Výlet do Posázaví
Český Šternberk lze navštívit jako samostatný cíl i jako zastávku při putování podél Sázavy. V okolí stojí barokní sochy svatého Františka Xaverského, svatého Prokopa a svatého Vendelína z let 1776–1779. Na protějším břehu řeky najdete park s někdejším parkhotelem z roku 1901, dnes Penzionem v parku.
Hrad je dostupný také vlakem po trati Posázavského Pacifiku. Ze zastávky Český Šternberk trvá cesta k hradu přibližně deset minut. Autem se parkuje v údolí pod hradem, odkud vede k hlavní bráně asi čtvrt kilometru dlouhá cesta. Návštěvníci by měli počítat s přibližně 120 schody během hradní prohlídky; bezbariérově je podle turistických informací přístupné pouze nádvoří.
Otevírací doba, ceny vstupného i režim Hladomorny se během roku mění. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální údaje na oficiálních stránkách hradu, stejně jako případná dopravní omezení. V sezoně probíhají prohlídky průběžně a mimo hlavní období se konají také víkendové, adventní či objednané skupinové prohlídky.