Na první pohled může jít o snadno přehlédnutelný rozdíl v názvu, ve skutečnosti je ale zásadní. Program věnovaný útrpnému právu se podle dostupných informací koná na státním hradě Šternberk v Olomouckém kraji, nikoli na hradu Český Šternberk nad Sázavou. Návštěvníci zamíří 28. září 2026 do města Šternberk, kde se od 10 do 16 hodin otevře také prostor bývalé šatlavy u vstupu do areálu.
Historie trestání v prostoru bývalé šatlavy
Doprovodný program má přiblížit útrpné právo, tedy historický právní postup, při němž bylo mučení využíváno k vynucení doznání obviněného nebo usvědčující výpovědi svědka. Tortura se objevovala u světských i církevních soudů a v některých právních řádech přetrvávala až do 18. století. Nešlo však o automatickou součást každého výslechu, jak někdy naznačují zjednodušené představy o středověké justici.
Výkladem má provázet David Křižan, který se tématu tortury odborně věnuje. V bývalé šatlavě budou podle programu k vidění také ukázky mučicích nástrojů a kamenné fragmenty. Praktické ukázky jsou avizovány jako možnost podle zájmu návštěvníků, nikoli jako pevně daná součást každého jednotlivého vstupu. Program tak může být zajímavý především pro ty, kdo chtějí porozumět dobovému právu a jeho fungování, ne jen vidět působivé předměty.
Šatlava není totéž co mučírna
Historické pojmy je dobré rozlišovat. Šatlava označuje vězeňský prostor, zatímco útrpné právo souvisí s vyšetřovacími postupy a soudní praxí. Z dostupných podkladů nelze přesně určit, v jakém období a za jakých okolností byla konkrétní místnost na hradě využívána jako vězení. Jisté je, že oficiální materiály ji označují za bývalou šatlavu a dnes v ní představují kamenné prvky i instalaci kamenické dílny.
Právě toto propojení různých vrstev minulosti dává prostoru zvláštní atmosféru. Návštěvník se ocitne v historicky výrazné části areálu, která dnes neslouží k senzacechtivému líčení násilí, ale k vysvětlení toho, jak se v minulosti uvažovalo o vině, důkazech a trestu. Mezi kamennými artefakty se objevují také heraldické motivy odkazující na někdejší majitele hradu.
Hrad s gotickými kořeny a liechtensteinskou stopou
Samotný hrad Šternberk nabízí mnohem širší pohled do dějin. Vznikl ve druhé polovině 13. století, později prošel renesančními úpravami a na konci 19. století získal historizující romantickou podobu. Tehdy patřil rodu Liechtensteinů, jehož působení se výrazně propsalo do interiérů i vybavení památky.
Prohlídkové okruhy představují například kapli, reprezentační sál, místnosti v prvním patře, dámský salon, lovecký pokoj, velkou jídelnu nebo obnovenou liechtensteinskou kuchyni. Hrad zároveň uchovává rozsáhlou kolekci předmětů spojených s posledními liechtensteinskými majiteli. Vedle středověkého a renesančního umění zde návštěvníci narazí také na ukázky řemesel a technických zařízení.
Dva Šternberky, dvě odlišné památky
Hrad Český Šternberk, uvedený v původním zadání, leží v obci Český Šternberk nad řekou Sázavou ve Středočeském kraji. Založil jej kolem roku 1241 Zdeslav z Divišova a památka je výjimečná dlouhodobým držením potomky zakladatelského rodu. Nabízí prohlídku bohatě vybavených místností i rozsáhlou sbírku mědirytin z období třicetileté války.
Také tento hrad má výraznou připomínku své obranné minulosti: jižní předsunutou baštu zvanou Hladomorna. Ta je součástí pozdně středověkého opevnění a nabízí vyhlídku. S moravským hradem Šternberk a jeho bývalou šatlavou ji však nelze zaměňovat.
Praktické informace k návštěvě
Pokud se program uskuteční podle zveřejněného plánu, bude hrad Šternberk mimořádně otevřen v pondělí 28. září 2026 od 10 do 16 hodin. Stejný čas mají mít i oba základní prohlídkové okruhy, jejichž návštěva trvá přibližně hodinu. Před cestou je vhodné ověřit aktuální podobu programu, vstupné i případné změny přímo u správy hradu. Rozhodující adresa je Horní náměstí 6, 785 01 Šternberk v Olomouckém kraji.