Český Šternberk patří k nejvýznamnějším českým hradům a zároveň k místům, kde je mimořádně dobře čitelná dlouhá historie jednoho šlechtického rodu. Nad levým břehem Sázavy jej kolem roku 1241 založil Zdeslav z Divišova, který přijal přídomek ze Sternberga. Jméno odkazuje na rodový erb se zlatou osmicípou hvězdou – německé Stern znamená hvězda a Berg hora.
Správa hradu připomíná téměř osm století spojení sídla s potomky zakladatele. Přesnější je ale mluvit o dlouhodobé rodové vazbě s historickými přerušeními. Hrad měl v minulosti i jiné majitele a po komunistickém vyvlastnění byl rodině navrácen v roce 1992. Dnes jej podle oficiálních údajů vlastní dvacátá generace potomků Zdeslava z Divišova.
Hrad, který poznamenaly války i přestavby
Původní raně gotické sídlo vyrostlo na úzkém skalnatém hřebeni nad řekou a Brtnickým potokem. Jeho poloha poskytovala přirozenou ochranu, zároveň však hrad vystavovala důležitým vojenským konfliktům. Roku 1467 jej oblehlo vojsko Jiřího z Poděbrad během střetu se Zdeňkem Konopišťským ze Sternberga, vůdcem Zelenohorské jednoty. Po dobytí následovala rozsáhlá pozdně gotická přestavba a posílení obranného systému.
Dodnes jsou patrné hluboké příkopy, mohutná kulatá věž i předsunuté opevnění. Nejznámějším prvkem je jižní bašta s ostrým břitem, které se říká Hladomorna. Název může svádět k představě vězení, historicky však šlo především o obrannou stavbu z přelomu 15. a 16. století. Její hrot měl rozrážet nepřátelské střely do stran. Bašta navíc nebyla přímo spojena s hradem, a její posádka tak při obléhání závisela na vlastních zásobách.
Také třicetiletá válka zanechala v dějinách Českého Šternberka výraznou stopu. V roce 1627 hrad vyplenili účastníci selského povstání, o třináct let později zde krátce sídlil hlavní stan císařského velitele Leopolda Viléma. Roku 1648 byla v areálu umístěna císařská posádka, švédskému vojsku se však hrad dobýt nepodařilo.
Gotické hradby, barokní pohodlí
Vnější podoba Českého Šternberka připomíná jeho vojenský původ, uvnitř ale návštěvníka čeká svět aristokratického bydlení. V 60. letech 17. století prošly interiéry raně barokní přestavbou. Reprezentační místnosti vyzdobil milánský štukatér Carlo Brentano a jejich dekorativní výzdoba vytváří působivý kontrast k přísným hradbám.
Prohlídková trasa vede patnácti bohatě zařízenými místnostmi. Patří k nim Rytířský sál, salony, knihovna, velká jídelna využívaná také jako rodinná galerie nebo pracovna Jiřího Sternberga. Samostatná místnost připomíná Kašpara Mariu Sternberga, přírodovědce, geologa a botanika, který stál také u zrodu Vlasteneckého muzea Království českého, dnešního Národního muzea.
K nejpozoruhodnějším exponátům patří sbírka 545 grafických listů z období třicetileté války. Podle správy hradu jde o jednu z největších monotematických sbírek svého druhu v Evropě. Nejde tedy jen o prohlídku historických pokojů, ale také o setkání s rodovými sběratelskými zájmy a kulturním rozhledem někdejších majitelů.
Výhled ze skály nad Posázavím
Hladomorna nabízí vedle vojenského příběhu také jeden z nejhezčích pohledů do okolní krajiny. Na její horní plošinu se vystupuje po točitém schodišti, které může být náročné pro lidi trpící závratěmi nebo klaustrofobií. Odměnou je výhled na údolí Sázavy a zvlněnou krajinu Posázaví.
Český Šternberk je zároveň národní kulturní památkou a významným archeologickým nalezištěm. Chráněn není pouze samotný hrad, ale také most, bašty, příkopy, ohradní zeď, zámecký park, někdejší letohrádek a související pozemky. Při odstraňování zásypu v západním parkánu byly v roce 1970 objeveny stovky keramických zlomků, převážně ze 16. století.
Prakticky před návštěvou
Hrad se pro veřejnost běžně otevírá v sezoně a prohlídka je vedena pouze s průvodcem. Trvá přibližně padesát minut, vede do druhého patra a zahrnuje zhruba 120 schodů. Expozice proto není bezbariérová. Aktuální otevírací dobu, ceny vstupného i případná dopravní omezení je vhodné před cestou ověřit na oficiálních stránkách, protože se v průběhu roku mění.
Parkoviště leží v údolí mezi hradem a lesem; od něj vede k hlavní bráně asi čtvrt kilometru dlouhá cesta. Na nádvoří funguje Hradní Café s kávou, domácími dezerty, polévkou a drobným občerstvením. Výlet lze prodloužit komentovanou vycházkou okolím, návštěvou Sázavského kláštera nebo cestou Posázavským Pacifikem. V širším okolí stojí za pozornost také zámky Jemniště, Konopiště a Zruč nad Sázavou či rozhledna Špulka.