Na první pohled může čestický zámecký park působit jako klidné místo v sousedství barokní stavby. Pod jeho povrchem a v terénu se však skrývá starší příběh. Právě tady stávala středověká tvrz, z níž se dochovaly sklepy dvou křídel, část ohradní zdi a podkovovitá bašta nad silnicí. Nejde tedy o klasickou romantickou zříceninu, ale o památku, kterou je potřeba číst v detailech.
Od středověkého sídla k zámeckému areálu
Čestice jsou v písemných pramenech poprvé připomínány už roku 1243. S místem je spojován rod Přechů z Čestic, mezi prvními známými držiteli zdejšího panství. Přesné datum založení tvrze ale bezpečně doloženo není. Dochované sklepy lze podle stavební podoby a historických souvislostí spojovat patrně se 14. stoletím.
Tvrz stávala jihovýchodně od dnešního zámku, v prostoru současného parku. Její podoba se během staletí měnila a historické materiály rozlišují několik šlechtických sídel: původní tvrz, starý zámek a pozdější nový zámek. Starší tvrz měla být v 16. století přestavěna na renesanční zámek, patrně kolem roku 1548. Návštěvník tak dnes sleduje nikoli jedinou stavbu, ale vrstvy vývoje vrchnostenského sídla.
Příběh vypálení roku 1520
Do dějin čestické tvrze výrazně zasáhla událost z roku 1520. Tehdy ji vypálila spojená vojska Píseckých a Vodňanských. Důvodem mělo být loupeživé počínání Přecha z Čestic, který společně se Zdeňkem Malovcem přepadal kupce a zabavoval jejich zboží.
Podle regionálních historických materiálů byla tvrz po požáru obnovena. Uvádí se také, že král Ferdinand I. později Václavu Přechovi nahradil způsobenou škodu. Tuto epizodu lze vnímat jako připomínku neklidných poměrů, v nichž šlechtická sídla nesloužila jen jako obydlí, ale také jako opěrné body moci a správy panství.
Nový zámek změnil význam starého sídla
Po obnově tvrz postupně ztrácela svou původní funkci. V pramenech se objevují například Hodějovští z Hodějova a od roku 1622 Hýzrlové z Chodů. Pohodlnější a reprezentativnější vrchnostenské sídlo nakonec přinesly další stavební etapy.
Dnešní čestický zámek je popisován jako raně barokní stavba z první poloviny 17. století, přičemž přesné datum jeho výstavby není známé. Podle obecních materiálů probíhala výstavba nového zámku zřejmě ve třetí čtvrtině 17. století. Po požáru někdy po roce 1690 byl objekt obnoven nejpozději do roku 1702. Právě tato posloupnost vysvětluje, proč se pozůstatky tvrze nacházejí v bezprostředním sousedství dnešního zámku a proč nejsou dochovány jako samostatná celistvá stavba.
Co lze v Česticích vidět dnes
Nejvýraznějšími stopami tvrze jsou sklepy dvou křídel, terénní vyvýšenina v parku a fragment ohradní zdi s podkovovitou baštou. Upravená část bašty u silnice směrem na Nuzín a Nahořany slouží jako dobrý orientační bod. Sklepy západního křídla bývají podle turistických údajů volně přístupné, přístupnost jednotlivých částí areálu se však může měnit. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální stav u městyse.
Zámecký park je volně přístupný z více stran a pozůstatky tvrze lze spojit s návštěvou samotného zámku. Ten dnes slouží mimo jiné jako sídlo knihovny, obecního a matričního úřadu a regionálního muzea s výstavní síní, pokud jsou tyto části právě otevřené. K někdejšímu vrchnostenskému areálu patřily také hospodářské budovy, chlévy, kočárovna a gotická stodola, která vyhořela v 90. letech 20. století.
Čestická tvrz je nenápadný, ale působivý cíl pro výlet Pošumavím. Leží západně od Volyně v údolí nad potokem Peklovem a dobře se hodí jako krátká zastávka při cestě mezi Volyní a Vacovem. Její kouzlo nespočívá v mohutných zdech, nýbrž v možnosti sledovat, jak jedno místo postupně proměnila staletí – od středověké tvrze přes renesanční sídlo až po barokní zámek.