Regionem.cz
Objevujte Česko

Řopíky, technika a střety roku 1938: Libínské Sedlo připomene podzim zrady

V prostoru někdejší prachatické obranné linie se 26. září 2026 uskuteční historická akce Podzim zrady 1938. Nabídne bojovou ukázku, dobové uniformy, techniku i komentované prohlídky Muzea lehkého opevnění Libínské Sedlo. Návštěvníci se zároveň ocitnou na místě spojeném s dramatickými událostmi po Mnichovu.

2. září 2026, 07:34

Jen málokde je možné vnímat události roku 1938 tak konkrétně jako u řopíků pod Libínským Sedlem. Drobné betonové objekty dodnes připomínají dobu, kdy se Československo připravovalo na obranu hranic a kdy se pohraničí během takzvaného Horkého září změnilo v prostor ozbrojených střetů. Právě sem, do prostoru Pod Perlovicemi u Prachatic, zamíří v sobotu 26. září 2026 historická akce Podzim zrady 1938.

Den s atmosférou mobilizace

Celodenní program připravuje město Prachatice ve spolupráci s Klubem vojenské historie plukovníka Ludvíka Fanty. Začít má kolem 10. hodiny dopoledne a podle zveřejněného programu potrvá přibližně do 19 hodin. Návštěvníci uvidí dobově oblečené civilisty i uniformované účastníky, historickou techniku, výstroj a výzbroj. Dopoledne se podle zájmu uskuteční také komentované prohlídky Muzea lehkého opevnění Libínské Sedlo.

Hlavní část programu přijde ve 14:30. Dynamická bojová ukázka bude mít dvě části. První představí střet československého četnictva se Sudetoněmeckým Freikorpsem, druhá konflikt průzkumné jednotky SS-TV s jednotkou československé armády. Nejde přitom o rekonstrukci konkrétní bitvy, která by byla doložena přímo na Libínském Sedle, ale o scénář inspirovaný tehdejšími událostmi v československém pohraničí.

Řopíky jako svědectví obrany

Libínské Sedlo bylo součástí prachatické obranné linie, budované zejména po roce 1937. Zdejší lehké opevnění je zajímavé i technickým řešením. Objekty byly většinou navrženy pro boční palbu, projektanti však v této oblasti použili nezvykle velký počet pevnůstek určených také k palbě čelní. Jejich úkolem bylo vzájemně se podporovat a zpomalit případný postup nepřítele.

Do střílen řopíků se v létě 1938 instalovaly lafetace vzoru 37, umožňující použití základních kulometných zbraní československé armády. Patřily mezi ně lehké kulomety vz. 26 a těžké kulomety vz. 7/24 Schwarzlose. O tom, jak vážně byla obrana připravována, svědčí i zásoby munice: v jednom objektu mohlo být uloženo až deset muničních truhlíků, každý s 1 200 náboji pro jeden kulomet.

Konkrétním dokladem zdejší výstavby je objekt H-33/15/B1-100. Vybetonován byl 16. prosince 1937, v září následujícího roku byl evidován jako dokončený a podle specializované databáze se dochoval na okraji lesa. Jeho přístupnost je však vhodné před návštěvou ověřit. Ne každý dochovaný řopík je určen k volné prohlídce a nelze jej automaticky ztotožňovat s muzeem.

Historie nebyla bez jediného výstřelu

Prachatické opevnění zajišťovali vojáci pěšího pluku 11 z Písku. Jeho III. prapor sídlil v prachatických Žižkových kasárnách a objekty lehkého opevnění poprvé obsadil při částečné mobilizaci v květnu 1938. V září se hlavní obranné pásmo posunulo k Vltavě a prapor působil mezi Lenorou a Stachy. Na Libínském Sedle podle prachatických materiálů pravděpodobně zůstala jen strážní jednotka a k plnohodnotnému obsazení linie už zřejmě nedošlo.

Napětí přitom nebylo jen výsledkem politických jednání. V září 1938 docházelo k útokům na četnické stanice, celnice i další objekty. Českoslovenští četníci, finanční stráž a vojáci se střetávali s ozbrojenými skupinami Sudetoněmeckého Freikorpsu. Tvrzení, že Československo v roce 1938 kapitulovalo „bez jediného výstřelu“, proto skutečnému průběhu událostí neodpovídá.

Od odstoupení po německou inspekci

Po podpisu Mnichovské dohody v noci z 29. na 30. září 1938 se Šumava rozdělila do okupačních pásem. Hlavní část regionu obsadila německá armáda 1. a 2. října, Prachaticko následovalo 8. října. Československá armáda před příchodem německých jednotek odvážela z odstoupeného území vojenský materiál, z řopíků zmizela výzbroj, munice i vnitřní vybavení.

Libínské Sedlo pak navštívil 14. října 1938 vrchní velitel německé pozemní armády Walther von Brauchitsch. Opevnění si prohlédl během inspekční cesty po Šumavě, tedy jen krátce po jeho vyklizení. Regionální příběh tak nekončí podpisem dohody, ale pokračuje i v týdnech, kdy se měnila správa a podoba celého pohraničí.

Tip na výlet k prachatické obranné linii

Po bojové ukázce má být znovu vystavena historická technika a muzeum se opět otevře. Program lze spojit s procházkou po naučné stezce Utajená obrana Prachatice, která propojuje předválečné opevnění s pozdějšími objekty a opatřeními z období železné opony. Výlet tak nabídne širší pohled na vojenské dějiny 20. století v krajině kolem Prachatic.

Pořadatelé uvádějí místo konání Pod Perlovicemi, 383 01 Prachatice, tematicky je však akce spojena s Libínským Sedlem. Před cestou je proto dobré ověřit přesné stanoviště, přístup, parkování i případné změny programu. Katalogový záznam uvádí vstup zdarma a možnost vstupu se psy, také tyto informace je vhodné před akcí potvrdit. Aktuální podrobnosti poskytne město Prachatice nebo pořadatel Jiří Fanta.

Další objevy v okolí