Na Cestníku se člověk ocitne ve chvíli, kdy nechce jen vystoupat k jednomu vyhlídkovému bodu, ale vydat se dál. Horské sedlo mezi Dlouhým hřebenem a oblastí Lysečinských bud funguje jako přirozená křižovatka východních Krkonoš. Potkávají se tu pěší turisté, cyklisté i běžkaři a turistický rozcestník připomíná, že odtud vede cesta hned několika směry.
Rozcestí mezi Malou Úpou a Lysečinami
Cestník se nachází v nadmořské výšce přibližně 1003 metrů, nedaleko Horní Malé Úpy. Zvolit lze trasu směrem k Horní Malé Úpě, Lysečinám a Horním Albeřicím, případně pokračovat přes Horní Maršov k Rýchorám. Právě tato poloha dává místu jeho význam: není samo o sobě velkým turistickým centrem, ale spojuje několik zajímavých částí pohoří.
Na místě je turistický ukazatel a posezení, takže Cestník může posloužit jako příjemná zastávka při delším výletu. Očekávat tu ale nelze zázemí horského střediska ani jistotu občerstvení. Výhodou je naopak klidnější charakter lokality a možnost naplánovat si trasu podle kondice, počasí i roční doby.
Po Cestě bratří Čapků
Cestníkem prochází Cesta bratří Čapků, značená červenou turistickou trasou. Ta vede z Pomezních Bud přes Lysečiny a Horní Albeřice dál směrem na Trutnov a Úpici. Trasa tak propojuje horskou krajinu s místy, která připomínají literární tradici spojenou s bratry Čapkovými. Jedním z významných bodů na její další trase jsou Malé Svatoňovice, rodiště Karla Čapka.
Výlet se dá zpestřit odbočkami k Rýchorskému, někdy označovanému také jako Dvorský les, k pevnosti Stachelberg nebo k muzeu Vápenka. Nejde tedy jen o putování mezi horskými osadami. Cesta umožňuje spojit přírodu, historii i kulturní stopu podhůří, a to bez nutnosti mířit do nejrušnějších částí Krkonoš.
V létě pěšky i na kole, v zimě na běžkách
Cestník je napojený také na cykloturistickou síť KRNAP. Jedna z tras vede přes Pec pod Sněžkou, Horní Albeřice, Rýchorský kříž a Žacléř, další pokračuje z Cestníku přes Dlouhý hřeben k Červenému kříži. Cyklistický výlet tu však není pouze pohodovou projížďkou. Povrch se střídá mezi asfaltem, zpevněnými cestami a nezpevněnými úseky a zejména pokračování k Rýchorskému kříži je vhodné spíše pro zdatnější jezdce.
V zimě Cestník souvisí s východní částí Krkonošské magistrály, páteřní běžkařské trasy mezi Žacléřem a Harrachovem. Její celková délka se uvádí přibližně 72 kilometrů a navazují na ni další běžecké tratě a okruhy. Východní úsek vede přes Rýchorský kříž, Rýchorskou boudu, Horní Maršov a Horní Albeřice směrem k Horní Malé Úpě. Zimní návštěva proto může být součástí kratšího výletu i delšího přejezdu, vždy podle aktuálního stavu stop.
Výlet s ohledem na pravidla národního parku
Cestník leží na území Krkonošského národního parku, a plánování cesty by proto mělo zahrnovat také kontrolu aktuálních omezení. V klidových územích není dovoleno opouštět značené turistické cesty. V zimě je třeba respektovat tyčové značení a pohybovat se s ohledem na upravované běžecké stopy. Průchodnost některých úseků, například mezi Cestníkem a Filipem na cestě z Horních Albeřic do Malé Úpy, se může podle sezony a rozhodnutí Správy KRNAP měnit.
Nejpraktičtější je hledat Cestník v turistické mapě jako rozcestí, nikoli podle poštovní adresy. Před cestou se vyplatí ověřit stav tras, počasí a případné uzávěry. V sezoně mohou pomoci také turistické a cyklobusové linky, jejichž jízdní řády se mění. Cestník pak zůstává tím, čím je především: nenápadným bodem, odkud se východní Krkonoše otevírají několika různými směry.