Vesnickou kapli často snadno přehlédneme, pokud se nezastavíme a nepodíváme se pozorněji. V Lučicích, místní části Bělotína, však stojí za to zvednout oči ke střeše kaple sv. Jiří. Její cibulovitá věžička je výrazným prvkem jinak prosté stavby a při opravách byla obnovena podle dobové fotografie. Právě tato drobnost pomáhá kapli zachovat podobu, kterou si místní spojují s tváří své obce.
Jednoduchá stavba na návsi
Kapli najdete na lučické návsi poblíž bývalé obecné školy. Stojí na místě, které bývalo středem vesnice: původně se nacházela před domem č. p. 3, vedle školy a uprostřed obce. Je nevelká, zděná, omítaná a řešená jako jediný prostor. Její stěny nemají výrazné zdobení, takže pozornost přirozeně přitahuje především tvar střechy a věžička.
V Lučicích jde podle obce o jedinou sakrální stavbu. Její význam proto nespočíval jen v náboženských obřadech. Kaple byla součástí každodenního rytmu a společných okamžiků, které se odehrávaly přímo v obci nebo při cestě na hřbitov do nedalekého Bělotína.
Zvon, který oznamoval běh dne
Zvonění se ozývalo ráno, v poledne i večer. Při úmrtí zvon vyzváněl hodinu a znovu se ozval, když pohřební průvod odcházel na hřbitov do Bělotína. Takové zvuky nebyly pouhým signálem: připomínaly sousedům, že se v obci odehrává důležitá událost, a spojovaly lidi, kteří se možná právě nepotkali tváří v tvář.
Za první světové války se v kapli konaly nedělní prosebné modlitby za muže, otce a syny na frontě. Prostor uvnitř byl malý. Kněz s ministranty se vešel do kaple, zatímco ženy a matky se modlily na lavicích před ní. Tento obraz ukazuje, jak se sakrální stavba přirozeně rozšířila do okolní návsi: i ti, pro které uvnitř nebylo místo, zůstávali součástí společné chvíle.
Záchrana a návrat cibulovité věžičky
Kaple se ne vždy nacházela v dobrém stavu. Zápis faráře Dr. J. Studeného z roku 1967 popisuje poškozenou střechu, zničený krov a rozpadající se zdivo. Oprava tehdy nebyla jen záležitostí odborníků. Na její zajištění přispěli místní veřejnou sbírkou a pomohli také vlastní prací.
Další významné opravy obec provedla v letech 1996 a 1999. Při nich se obnovil původní tvar střechy včetně cibulovité věžičky, jejíž podobu pomohla doložit dobová fotografie. K financování přispěl Program obnovy venkova a také sbírka rodáků žijících v Německu. Poslední oprava uvedená obcí proběhla v roce 2010; podílely se na ní obec Bělotín a Program rozvoje venkova Ministerstva pro místní rozvoj.
Sv. Jiří v keramice
V roce 2013 přibyla do kaple keramická plastika sv. Jiří, patrona obce. Její autorkou je Kateřina Pavlicová. Dílo přináší do jednoduchého interiéru novější výtvarnou vrstvu, která navazuje na zasvěcení kaple i místní vztah k patronovi.
Na postranních stěnách bývaly také dva staré cenné obrazy malované na skle. Dostupné údaje však nepotvrzují, zda se v kapli dochovaly, a při návštěvě je proto nelze považovat za jistou součást současného interiéru. Stejně tak není uvedena pravidelná otevírací doba ani možnost prohlídky. Kapli lze snadno najít na návsi v Lučicích, ale zájemci o vstup dovnitř by si měli přístup předem ověřit u obce. I při krátké zastávce zvenčí však její věžička a příběh oprav připomenou, jak mnoho může pro místní znamenat malá stavba uprostřed vesnice.