Jak má vypadat město, které si uchová svou historickou tvář, ale zároveň se dál rozvíjí? Právě touto otázkou se zabývá výstava v atriu zámku Krásné Březno v Ústí nad Labem. Připomíná 125 let činnosti Klubu Za starou Prahu a zaměřuje se především na období od roku 1990 do roku 2025.
Výstava potrvá podle aktuálního programu od 24. srpna do 30. září 2026. Její téma přitom není důležité jen pro Prahu. V Ústí nad Labem, městě s výraznými historickými stavbami i složitou poválečnou proměnou, může otevřít debatu o tom, jak zacházet s cennou zástavbou, veřejným prostorem a novými zásahy.
Spolek vznikl na obranu staré Prahy
Klub Za starou Prahu byl založen 28. ledna 1900. Reagoval na tlak stavebních podnikatelů, kteří usilovali o využití parcel v historickém centru a přispívali k bourání cenných domů. Už před vznikem klubu se proti ničení historické Prahy ozývala veřejnost. Výraznou osobností těchto protestů byl spisovatel Vilém Mrštík, jehož spis Bestia triumphans z roku 1897 ostře vystoupil proti necitlivým demolicím.
Od počátku se v činnosti spolku spojoval občanský zájem s odborným pohledem. Na jeho působení se podíleli architekti, historici umění i další osobnosti, mezi nimi Pavel Janák, Jan Koula, Antonín Engel, Zdeněk Wirth, V. V. Štech nebo Emanuel Poche. Klub se navíc neomezoval výhradně na hlavní město. Jeho odbory a pobočky působily už před první světovou válkou také v dalších českých historických městech.
O tématech památkové péče začal klub pravidelně informovat prostřednictvím vlastního periodika, které vychází od roku 1910 a během let měnilo své názvy. Za svou dlouhodobou činnost získal v roce 1990 také Evropskou cenu památkové péče udělovanou nadací Fridricha von Steina v Hamburku.
Nejde jen o obranu minulosti
Současný Klub Za starou Prahu sleduje proměny města, vyjadřuje se k přestavbám a novostavbám a upozorňuje na ohrožení památek i historického charakteru jednotlivých míst. Výstava v Krásném Březně ale ukazuje ještě další rovinu jeho práce: ochrana historického prostředí nemusí znamenat automatické odmítání současné architektury.
Významnou část expozice tvoří téma nových domů v historickém prostředí. Klub je více než dvě desetiletí mapuje a nejzdařilejším realizacím uděluje Cenu Klubu Za starou Prahu za novou stavbu v historickém prostředí. Ocenění vzniklo z nespokojenosti s úrovní některých novostaveb, které se v Praze objevily po listopadu 1989.
Základní princip je jednoduchý: nová stavba v památkově cenném území nemá dosavadní hodnoty poškodit, ale měla by prostředí vhodně doplnit a obohatit. V roce 2025 se uskutečnil už 21. ročník této ceny, tentokrát za stavby dokončené v roce 2024. Nejde tedy pouze o ohlédnutí za historií spolku, ale o stále živé téma, které se týká každého města hledajícího rovnováhu mezi minulostí a budoucností.
Zámecké atrium jako místo pro debatu
Pro výstavu nebylo vybráno náhodné prostředí. Zámek Krásné Březno je sídlem územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a jeho areál tvoří starý a nový zámek společně s kostelem svatého Floriána.
Starý zámek vznikl na přelomu 16. a 17. století ve stylu saské renesance, současně s kostelem. Nový zámek má renesanční přízemí, zatímco patro a věže získaly dnešní podobu v barokním období. Areál je kulturní památkou od roku 1958 a kostel svatého Floriána je od roku 2008 národní kulturní památkou. Rozsáhlou obnovou prošel celý areál v letech 2009 až 2014.
Historické prostředí tak výstavě dodává konkrétní rozměr. Návštěvník si nemusí představovat otázky památkové péče pouze nad fotografiemi a plány – ocitá se přímo v areálu, kde se minulost, současné využití a odborná péče potkávají. Zámek navíc neslouží jen jako administrativní pracoviště. Konají se zde výstavy, přednášky a další kulturní akce.
Praktické informace pro návštěvníky
Výstava se koná v atriu zámku Krásné Březno na adrese Podmokelská 1/15 v Ústí nad Labem–Krásném Březně. Podle aktuálně zveřejněných údajů je přístupná ve všední dny od 8 do 18 hodin a vstup je zdarma.
Protože jde o areál, v němž sídlí odborné pracoviště NPÚ, není vhodné očekávat běžný prohlídkový okruh celým zámkem. Výstava je samostatnou kulturní akcí v atriu. Návštěvu lze případně spojit s kostelem svatého Floriána, který bývá zpřístupněn s průvodcovskou službou, jeho aktuální dostupnost při konkrétní návštěvě je však dobré předem ověřit.
Výstava nabízí klidnou příležitost zastavit se u otázky, která se netýká pouze Prahy: jak může nové město vyrůstat z historických vrstev, aniž by je překrylo nebo znehodnotilo. Právě v Ústí nad Labem, kde se o podobě města a jeho obnově dlouhodobě diskutuje, může být pražská zkušenost zajímavým podnětem k vlastnímu přemýšlení.