Největší pozornost v kostele sv. Vojtěcha nepřitahuje pouze barokní architektura, ale také nástroj, který vyplňuje jeho prostor mohutným a proměnlivým zvukem. Velké koncertní varhany z krnovské dílny Rieger-Kloss mají tři manuály, pedál, 47 rejstříků a celkem 3 572 píšťal. Některé z nich jsou delší než šest metrů.
Právě tyto varhany jsou hlavním tématem druhého ročníku Svatovojtěšského hudebního festivalu. V kostele na adrese Hradiště 97/4 v Ústí nad Labem se od 20. srpna do 17. září 2026 uskuteční devět koncertů, vždy od 18 hodin. Program je postaven téměř výhradně na varhanní hudbě a ukazuje nástroj v několika různých podobách.
Od sólových recitálů po varhanní duo
Festival zahájilo 20. srpna varhanní duo Petry Kujalové a Ivany Michalovičové. Jejich program nabídl skladby od Gustava Adolfa Merkela a Wolfganga Amadea Mozarta až po autory 20. a 21. století, mezi nimiž byli Jean-Baptiste Robin, Zsolt Gárdonyi, Naji Hakim a Denis Bédard.
Na zahajovací večer navazují sólové recitály Fabiána Greše, Pavla Rybky, Ahmada Hammada, Lukáše Dvořáka, Drahomíry Matznerové a Přemysla Kšicy. V programu se objeví také autorský varhanní koncert Karla Hinera. Jednotlivá vystoupení tak nespoléhají na jediný typ repertoáru, ale představují široké zvukové možnosti královského nástroje.
Zvláštní místo má koncert 3. září. Varhanní duo Michaely Fišerové a Martina M. Kaisera se spojí s více než čtyřicetičlenným dívčím sborem Puellae cantantes z Litoměřic. Varhany zde nebudou stát pouze v centru sólového vystoupení, ale stanou se součástí širšího hudebního celku. Recitál Drahomíry Matznerové má podle podkladů propojit francouzskou symfonickou varhanní tradici s filmovou hudbou; podrobnější dramaturgii je vhodné ověřit u pořadatelů.
Nástroj navržený pro konkrétní prostor
Varhany byly postaveny v roce 1972 jako opus 3393. Nevznikly jako univerzální vybavení dodatečně vybraného sálu, ale přímo pro prostor kostela, který byl tehdy proměněn ve Výstavní a koncertní síň Bedřicha Smetany. Na jejich návrhu se podíleli varhaníci a odborníci Jiří Reinberger a Karel Hron.
Z konstrukčního hlediska jde o pozoruhodný nástroj. Podle pořadatelů se jednalo o první velké koncertní varhany firmy Rieger-Kloss s mechanickou hrací trakturou a zásuvkovou vzdušnicí. S ústeckým nástrojem se spojují také pozdější varhany v Dvořákově síni pražského Rudolfina. Jeho kvalitu připomíná nahrávka varhanních skladeb Bedřicha Antonína Wiedermanna, kterou zde v prosinci 1972 pořídili Jiří Ropek a Milan Šlechta. Supraphon ji vydal o rok později.
Kostel s dlouhou a neklidnou historií
Místo dnešního kostela má starší kořeny než samotná barokní stavba. Historie ho spojuje s kostelem při ústeckém hradišti a se svatebním obřadem z 23. dubna 1186, který se měl konat v den svátku sv. Vojtěcha. První písemná zpráva přímo o kostele pochází podle turistických materiálů z roku 1342.
Dnešní podobu získával kostel v první třetině 18. století. Stavbu vedl litoměřický barokní stavitel Octavio Broggio, inspirovaný pražským kostelem sv. Voršily. Zdroje uvádějí vysvěcení v roce 1731, případně širší stavební období 1704 až 1734. Průčelí zdobí dvě hranolové věže a sochy světců. V nikách stojí svatý Václav a svatá Ludmila, níže svatý Dominik a svatý Tomáš Akvinský. Nad hlavním portálem je socha patrona kostela, svatého Vojtěcha.
Po odchodu dominikánů v roce 1950 však kostel přestal plnit původní církevní úlohu a postupně chátral. Ve druhé polovině 20. století dokonce sloužil jako sklad pneumatik. Od roku 1967 procházel opravou a v roce 1972 se proměnil ve výstavní a koncertní síň.
Festival upozorňuje i na potřebu opravy
První ročník festivalu se uskutečnil v roce 2025 a měl pět benefičních vystoupení. Jeho smyslem bylo oživit varhanní koncertní tradici v Ústí nad Labem a současně upozornit na stav nástroje. Varhany jsou podle pořadatelů navzdory své potřebě opravy stále funkční, jejich pravidelné využívání však závisí na dalším technickém zajištění.
Také druhý ročník proto není jen běžnou koncertní přehlídkou. Nabízí možnost poznat mimořádný nástroj v autentickém historickém prostředí a zároveň připomíná, že podobné památky potřebují dlouhodobou péči. Konkrétní způsob využití případného výtěžku v roce 2026 ani aktuální postup opravy nebyly v dostupných podkladech podrobně uvedeny.
Koncerty pokračují 31. srpna a poté 3., 7., 10., 13. a 17. září. Návštěvu lze spojit s prohlídkou dalších míst Ústí nad Labem, například zámečku Větruše, vyhlídek nad Labem nebo hradu Střekov. Praktické informace o vstupném, rezervacích a bezbariérovém přístupu je třeba před cestou ověřit přímo u pořadatelů na telefonu +420 728 491 391 nebo e-mailu varhany.usti@gmail.com.