Jen málokteré místo v Krnově spojuje historii, architekturu a široký rozhled tak výrazně jako Cvilín. Kamenná rozhledna stojí na severním svahu Předního Cvilínského kopce přibližně 436 metrů nad mořem a spolu s poutním kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže tvoří jednu z nejvýraznějších dominant města.
Na vyhlídkovou terasu vede 144 schodů. Odměnou je otevřený pohled na Krnov a při dobré viditelnosti také na vzdálené hřebeny Moravskoslezských Beskyd, Hrubého Jeseníku i polské Slezsko.
Věž, která měla být ještě vyšší
Rozhledna vznikla v letech 1902 až 1903 z iniciativy Moravskoslezského sudetského horského spolku. Projekt připravil krnovský architekt Ernst Latzel a na financování se významně podílel kníže Jan II. z Lichtenštejna. Při slavnostním otevření 11. června 1903 proto nesla jméno Lichtenštejnova rozhledna.
Stavba má kruhový půdorys, kamenný polygonální sokl a zdivo z režných cihel a kamene. Dnešní věž je přibližně 29 metrů vysoká, přestože některé turistické materiály uvádějí 25 až 26 metrů. Rozdíl souvisí pravděpodobně s odlišným způsobem měření.
Původní podoba byla zdobnější a také o něco vyšší. Nad vyhlídkovou terasou se nacházela patrová schodišťová věžička, z níž se dalo rozhlížet asi o pět metrů výše. Za války nebo při poválečných opravách byla poškozena a už se nevrátila. I bez ní však rozhledna dodnes působí jako výrazná historická stavba, nikoli pouze jako účelová vyhlídka.
Od narušené statiky k nové sezoně
Časem se začaly projevovat problémy se stavebně-technickým stavem věže. Kvůli narušené statice a nestabilnímu podloží byla od turistické sezony 2019 uzavřena. Už od roku 2017 proto probíhaly odborné průzkumy, které se zaměřily mimo jiné na geologii, statiku a chování stavby.
Generální obnova začala v létě 2020 a trvala třináct měsíců. Nejdříve bylo nutné zpevnit základy, teprve poté přišly na řadu opravy schodiště, venkovního ochozu, betonových říms, balkonu, střechy, vnitřního schodiště, ocelových ztužujících pásů a vyhlídkové terasy. Opraveno bylo také drolící se zděné cimbuří.
Práce za 12,4 milionu korun zajistila brněnská firma SASTA CZ. Město Krnov jako vlastník dbalo spolu s památkáři na zachování původního charakteru stavby. První návštěvníci se na věž po rekonstrukci vrátili 20. srpna 2021. Obnova se netýkala jen samotné rozhledny: upravena byla také přístupová cesta, veřejné osvětlení a nasvícení věže, která tak vynikne i po setmění.
Co všechno lze z Cvilína spatřit
Nejbližším bodem pod rozhlednou je Krnov. Při jasném počasí se pohled postupně otevírá k Beskydám, kde lze zahlédnout Lysou horu, Smrk nebo Radhošť. Západním směrem se rýsují vrcholy Hrubého Jeseníku, například Praděd, Vysoká hole, Petrovy kameny a Biskupská kupa.
Výhled však není samozřejmostí při každé návštěvě. Rozhoduje oblačnost, opar i roční období. Právě proměnlivost panoramatu je ale součástí kouzla místa: jednou dominuje město a okolní lesy, jindy se za dobré viditelnosti objeví vzdálené hřebeny a polská krajina.
Rozhledna jako začátek výletu
Cvilín není osamělá atrakce uprostřed lesa. V bezprostředním okolí se nachází poutní kostel, křížová cesta, lesopark a značené turistické trasy. Z Krnova lze ke kostelu vystoupat historickou přístupovou cestou s přibližně 220 kamennými schody, pohodlnější možností je přijet ke kostelu autem a pokračovat po pěšině značené zelenou turistickou značkou.
Výlet lze prodloužit ke zřícenině hradu Cvilín, známé také jako Šelenburk, která leží přibližně 1,5 kilometru od poutního areálu. Cvilínská rozhledna tak dobře funguje jako samostatný cíl i jako zastávka při poznávání širšího okolí Krnova.
Prakticky: Rozhlednu spravují Technické služby Krnov a její provoz závisí na počasí. Sezona obvykle probíhá od jara do podzimu, nejčastěji o víkendech a svátcích mimo hlavní letní období. Aktuální otevírací dobu a vstupné je proto vhodné před cestou ověřit u provozovatele. Na návštěvníky čeká schodiště a otevřený ochoz; bezbariérový přístup není v dostupných podkladech potvrzen.