Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Poutní místa.
Mozartova Symfonie č. 40 a Cherubiniho Requiem zazní 6. listopadu 2026 v bazilice na Velehradě. Večer spojí české a slovenské hudebníky s prostředím poutního místa, jehož klášterní příběh se začal psát před více než osmi stoletími.
Na návrší nad Pelhřimovem stojí novogotická kaple, jejíž příběh sahá až do 17. století. Po městské obnově se sem vrátil také původní hlavní oltář a památka dnes vedle svého historického významu slouží i kulturním a společenským setkáním.
Na návrší nad údolím Křinice stojí barokní kostel, jehož počátky sahají k soukromé kapli manželů Liebschových. Poutní tradice, památky někdejších zakladatelů i výhled k východní části Českého Švýcarska dělají ze Sněžné zajímavou zastávku při poznávání okolí Krásné Lípy.
Krátký okruh u Toužimi vede krajinou vlhkých luk a mokřadů k pozůstatkům barokního kostela svatého Blažeje. Místo přitom vypráví i starší příběh zaniklé vsi Janovec, která stávala tam, kde je dnes rybník.
Na návrší nad zaniklým Pořejovem stojí ruiny kostela svaté Anny, někdejšího poutního místa s pozoruhodnou barokní minulostí. Jeho příběh se prolíná s osudem městečka, které poškodila válka, poválečné vysídlení i pozdější zavážení trosek.
Lurdská jeskyně nad areálem Na Mlýně připomíná oběti druhé světové války a dodnes je poutním místem, kam míří lidé zvlášť v květnu. Zároveň leží na Janáčkově chodníčku, takže se její návštěva může stát součástí delšího pěšího výletu podhůřím Beskyd.
V Bohosudově se vypráví o sošce Piety nalezené v duté lípě. Poutní místo v dnešní Krupce však není zajímavé jen svou legendou: jeho dějiny sahají do 15. století a dnešní barokní bazilika ukrývá sedm kaplí, které připomínají bolesti Panny Marie.
U Libějovic se stará cesta mění v dlouhou zelenou osu, která propojuje zámecké a poutní cíle zdejší krajiny. Libějovická alej zaujme nejen svým původem v 18. století, ale také tím, že procházka podél stromů může být součástí výletu k Novému zámku, kapli svaté Máří a na Lomec.
Na okraji Javorníku, v krajině Rychlebských hor, stojí kaple, jejíž příběh začíná nešťastným pádem z mostu a šťastnou záchranou. U svatostánku vyvěrá pramen, který dal místu jméno U Antoníčka a dodnes k němu přitahuje pozornost poutníků i výletníků.
Uprostřed krajiny, kde někdejší Stará Voda zmizela po vzniku vojenského újezdu, stojí poutní kostel s výzdobou, která vznikala po několik generací. Chrám sv. Jakuba Většího a sv. Anny připomíná nejen barokní ambice olomouckého biskupa, ale také ztracené poutní místo a jeho dnešní pomalé oživování.
Barokní kostel v Bozkově ukrývá gotickou Madonu, řezbářsky bohaté oltáře i stopy po starším poutním místě. Jeho 49 metrů vysoká věž nabízí vyhlídkový ochoz, takže návštěvu lze spojit s pohledem na krajinu podhůří. Přístupnost věže se může měnit, vyplatí se ji předem ověřit.
Pod Jestřebími horami se potkávají tři různé vrstvy místní paměti: rod Karla Čapka, poutní tradice spojená se studánkou a dlouhá hornická minulost. Malé Svatoňovice tak nabízejí víc než návštěvu muzea – jejich příběh se čte také v kostele, Mariánském sadě i okolní krajině.