Nejdřív vystoupat do věže, potom sestoupit pod zem. Prohlídka Vršovické vodárenské věže vede místy, která zůstávají při běžné procházce kolem technické památky skrytá. Návštěvníci poznají strojovnu, podzemní vodojem i vyhlídku z 42 metrů vysoké věže. Právě spojení technického zázemí s Kotěrovou architekturou dělá z areálu neobvyklý cíl pro každého, koho zajímá, jak město fungovalo a odkud přicházela voda.
Vršovická vodárna stojí v Michli
Název může svádět k hledání přímo ve Vršovicích. Vodárenský areál se však nachází v pražské Michli; s Vršovicemi jej spojuje především jeho původní účel. Zásoboval tuto městskou část a provozně navazoval na přečerpávací stanici v Braníku. Při prohlídce tak nejde jen o prohlídku jednotlivé stavby, ale také o připomínku infrastruktury, která pro každodenní život města bývá důležitá, dokud spolehlivě funguje.
Areál vznikl podle návrhu architekta Jana Kotěry v letech 1906–1907. Jeho výraz utvářejí pohledové neomítané cihly a důraz na jednoduchost i účelnost. Vedle moderního pojetí se v detailech uplatňuje také geometrická secese. Technická stavba tu nepůsobí jako anonymní provozní zázemí: její architektura dává funkci jasný a osobitý výraz.
Od strojovny až do vodojemu
Prohlídková trasa přibližuje historii vodárny i její technologické řešení. Ve strojovně lze lépe pochopit, co se odehrávalo v zázemí provozu, zatímco sestup do podzemního vodojemu odhalí prostor, který zvenčí zůstává neviditelný. Jeho nepravá klenba a ocelové nosníky připomínají, že se tu architektura musela podřídit nejen vzhledu, ale především nárokům technického provozu.
Potom přichází výstup do Kotěrovy věže. Ta měří 42 metrů a její návštěva nabízí pohled na areál i jeho okolí z neobvyklé perspektivy. Celá trasa tak vede mezi dvěma odlišnými světy: od podzemního prostoru spojeného s ukládáním vody až k výšce, která byla součástí vodárenské stavby. Právě tento kontrast patří k nejsilnějším zážitkům prohlídky.
Areál je víc než samotná věž
Vršovická vodárna je památkově chráněným souborem, nikoli pouze dominantní věží. Patří k němu také domek strojníka, domek strojovny, starý vodojem s technickými objekty a plochy zeleně včetně ovocného sadu. Při návštěvě se proto vyplatí vnímat i vztahy mezi jednotlivými částmi areálu: společně ukazují, jak rozsáhlé zázemí bylo pro zásobování vodou potřeba.
Součástí příběhu je také obnova areálu, díky níž mohou návštěvníci poznat technickou památku nejen zvenčí. Komentovaný výklad propojuje stavební podobu s původní funkcí a vysvětluje, proč se věž, provozní objekty i vodojem doplňují. Prohlídka tak osloví jak zájemce o Kotěrovu tvorbu, tak ty, kteří chtějí nahlédnout do méně známých vrstev pražské historie.
Na návštěvu se připravte
Sraz pořádaných prohlídek bývá u vstupu do areálu na křížení ulic Hanusova a Kvestorská. Přesné pokyny je vhodné ověřit u pořadatele pro konkrétní termín; Hanusova 10 může posloužit jako blízký orientační bod, ne nutně jako přesná adresa vstupu. Aktuální termíny, podmínky účasti a informace o dostupnosti jednotlivých prostor se mohou měnit.
Výstup i sestup jsou fyzicky náročnější, proto se doporučuje sportovní obuv a oblečení, které se může ušpinit. Hladká podrážka ani podpatky nejsou vhodnou volbou. Před návštěvou je dobré ověřit také délku konkrétní prohlídky a její vhodnost pro děti či osoby s omezenou pohyblivostí.