Pod Příbramí se ukrývá technické dílo, které překvapí rozměry i příběhem. V komoře dolu Drkolnov stojí vodní kolo o průměru 12,4 metru – mohutná nýtovaná konstrukce, jež byla součástí promyšleného systému štol, nádrží a vodních struh. K návštěvnickým zážitkům patří také sestup 51 metrů dlouhou úpadnicí, upravenou jako skluzavka. Její provoz však závisí na aktuálních podmínkách.
Od stříbrného dolu k vodnímu zařízení
Důl Drkolnov, původně známý jako důl August, vznikl v roce 1836. Březohorský rudní revír tehdy patřil k významným hornickým oblastem a v Drkolnově se dobývalo stříbro, olovo i další kovy. V roce 1872 dosáhl důl hloubky 403,5 metru. Těžba ale nebyla dlouhodobě ekonomická a v roce 1896 skončila.
Nejzajímavější kapitola historie dolu se přitom týká vody. Když horníci pronikali stále hlouběji, bylo nutné důlní prostory odvodňovat. Vodní kolo uvedené do provozu přibližně kolem roku 1850 pohánělo zařízení určené k čerpání vody z podzemí. Původní dřevěnou konstrukci později nahradilo železné kolo, které se dochovalo dodnes.
Jak fungoval obří mechanismus
Drkolnovské kolo není samostatným exponátem vystaveným bez souvislostí. Patřilo k rozsáhlému vodohospodářskému systému. Voda přitékala z oblasti Brd vodními struhami a nádržemi, mimo jiné přívodem od dnes zaniklého Vokačovského rybníka nad Vysokou Pecí. K vodnímu kolu vedla také přibližně 130 metrů dlouhá přívodní štola.
Ocelové, nýtované kolo má 14 paprsků a obvod osazený lopatkami. Pohyb vody roztáčel jeho konstrukci a síla se prostřednictvím hřídele převáděla dál. Na mechanismus navazovala klika, dřevěná ojnice a kyvná kulisa, které zajišťovaly pohon čerpadla. Návštěvník tak nevidí jen velký kus železa, ale část zařízení, jehož jednotlivé součásti spolupracovaly v temném podzemí.
Čerpání důlních vod zde pokračovalo do roku 1899. Tím však využití kola neskončilo. Zařízení se později uplatnilo při čerpání kvalitní vody pro zásobování Příbrami, respektive Březových Hor, a v této roli podle památkových podkladů fungovalo až do roku 1961. Z hornického stroje se tak postupně stal prvek městské vodohospodářské infrastruktury.
Podzemí, které se dá projet
Ke komoře s vodním kolem se lze dostat přívodní štolou, případně šikmou štolou zvanou úpadnice. Ta měří 51 metrů a byla upravena jako skluzavka. Sjezd dodává návštěvě hravou podobu, ale hlavní kouzlo místa zůstává v atmosféře podzemí a v představě, jak zde po desetiletí pracoval mechanismus poháněný vodou.
Skluzavka není automaticky součástí každé návštěvy. Její provoz se řídí povětrnostními podmínkami, proto je rozumné ověřit si před cestou aktuální stav u Hornického muzea Příbram. Do podzemí se hodí pevná obuv a teplejší oblečení.
Technická památka v Hornickém muzeu
Areál Drkolnova byl v letech 2000 až 2003 zabezpečen, vodní kolo prošlo rekonstrukcí a konzervací a podzemní prostory byly upraveny pro veřejnost. Dochovaly se také vodní nádrže, přívodní a odpadní štoly, struhy, komora kola i převodový mechanismus. Právě tento celek dává návštěvě větší význam než samotný rozměr kola.
Důl Drkolnov je kulturní památkou a v odborném pohledu představuje mimořádný technický unikát evropského, respektive středoevropského významu. Nejde tedy jen o zajímavost ukrytou pod zemí, ale o vzácně dochované svědectví o tom, jak hornické provozy využívaly vodu a jak se jejich zařízení mohla přizpůsobit novým potřebám.
Exkurze na trasu Vodní kolo dolu Drkolnov začínají u vstupního objektu Hornického muzea Příbram – Ševčinského dolu, nikoli přímo u podzemní komory. Drkolnov leží v části Příbram V-Zdaboř, přibližně 1,5 kilometru od Ševčinského dolu. Přesun je možný vlastním vozem nebo pěšky s průvodcem. Aktuální časy prohlídek i zimní režim, kdy bývá trasa přístupná na objednávku, je vhodné před návštěvou ověřit u muzea. Výlet lze spojit s dalšími expozicemi Hornického muzea v areálech Ševčinského, Vojtěšského a Anenského dolu.