Největší překvapení Nové budovy Národního muzea není uvnitř, ale už v jejím základním principu. Moderní část totiž stojí nad původní budovou Pražské burzy peněžní a zbožní, aniž by její střechu zatěžovala. Vznikl tak doslova dům nad domem – technicky odvážné řešení, které dodnes patří k nejvýraznějším ukázkám české architektury druhé poloviny 20. století.
Od burzy přes parlament k muzeu
Nejstarší část komplexu navrhl Jaroslav Rössler, žák Jana Kotěry. Budova burzy byla dokončena v roce 1938, její původní provoz však brzy přerušila německá okupace. Za války sloužila mimo jiné jako zázemí pro evakuovanou operu a později také jako vojenský lazaret.
Po válce se proměnila v provizorní sídlo československého parlamentu. Od roku 1946 zde působilo Národní shromáždění a s rostoucími nároky na parlamentní provoz vznikla potřeba rozsáhlé přestavby. V letech 1966 až 1974 proto přibyla moderní nástavba podle projektu Karla Pragera, Jiřího Albrechta a Jiřího Kadeřábka. Komplex se stal sídlem Národního, později Federálního shromáždění.
Po zániku Československa a federálního parlamentu v roce 1993 budovu využívalo Rádio Svobodná Evropa. Národní muzeum ji získalo v roce 2006 a od roku 2009 ji postupně otevírá návštěvníkům jako prostor pro výstavy a další muzejní program.
Jak funguje dům nad domem
Pragerův tým musel respektovat památkově chráněnou budovu burzy a současně vytvořit velkorysé prostory pro parlament. Řešením se stala samostatná ocelová konstrukce z Vierendeelových nosníků, známých především z mostního stavitelství. Nosníky umožnily překlenout značná rozpětí a zavěsit novou část nad starší objekt.
Výrazným prvkem jsou prosklené fasády. Stavba bývá uváděna jako první česká realizace se strukturální fasádou, tedy konstrukčním principem, který umožnil velké skleněné plochy bez tradičních viditelných krycích lišt. Architektura zde nekončí u obvodového pláště. Součástí promyšleného návrhu byly také interiérové příčky Gama, unifikované prvky podhledu ve Sněmovně národů a další průmyslově vyráběné komponenty. Některé části měly být snadno rozmontovatelné a vyměnitelné.
Při návštěvě proto stojí za to sledovat nejen vystavené předměty, ale i samotný prostor: ocelové prvky, rytmus konstrukce, prosklení a stopy původního parlamentního provozu. Přístup do jednotlivých reprezentačních či neveřejných místností se může měnit podle aktuálního programu muzea.
Velké dějiny v expozici i před budovou
Jedním z výrazných míst před budovou je takzvaný Palachův pylon. Karel Prager jej navrhl v únoru 1968 a původně měl nést plastiku Plamen od Miloslava Chlupáče. Normalizační režim tento záměr potlačil a na místě se objevil kamenný blok se státním znakem a citáty z ústavy. Původní myšlenka se nakonec vrátila v podobě bronzové realizace podle dochovaných podkladů. Dokončený pylon byl představen 17. listopadu 2020, autorem plastiky se stal Antonín Kašpar.
Uvnitř Nové budovy se nachází stálá expozice Dějiny 20. století. Provází návštěvníka od první světové války v roce 1914 až ke vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. Historii nepřibližuje pouze prostřednictvím exponátů, ale také scénografickými prostředími, jako jsou zákopy, ulice 20. století, maloměstský obchod nebo modely proměňujícího se bydlení.
Podzemní chodba spojuje Novou budovu s Historickou budovou. Multimediální expozice Momenty dějin na projekční trase dlouhé 56 metrů sleduje proměny Václavského náměstí a jeho roli v zásadních událostech minulého století. Obraz, zvuk a světelné efekty zde doplňují pohled na každodenní život v centru Prahy.
Muzeum pro děti i dospělé
Ve druhém patře je Dětské muzeum, které propojuje přírodovědná, historická a společenská témata v deseti tematických celcích. Je postavené na tvořivém a interaktivním poznávání a hodí se proto jako součást rodinného výletu. Vstup je časově omezený na devadesátiminutový blok; děti do patnácti let musí přijít v doprovodu dospělého a kočárky se odkládají v šatně.
Nabídka dočasných výstav se průběžně mění. Aktuálně uváděným příkladem je Czech Press Photo 2025, výstava vítězných fotografií 31. ročníku soutěže. Před cestou je vhodné ověřit její aktuální dostupnost i případná provozní omezení na stránkách Národního muzea.
Nová budova je vhodným bezbariérovým vstupem do celého muzejního komplexu. Obě budovy jsou propojené podzemní chodbou a vybavené výtahy. Návštěvu tak lze snadno spojit s Panteonem, přírodovědnými expozicemi a dalšími výstavami v Historické budově. Otevírací doba i vstupné se mohou měnit, obě části komplexu jsou však podle aktuálních údajů běžně přístupné denně.