Dům z modrého kamene, někdy označovaný také jako Modrý dům, není jen historickým stavením ukrytým v obci Kostelecké Horky. Tradiční poloroubená usedlost s roubenou sýpkou vznikla jako místo, kde se potkává lidová architektura, šetrné hospodaření, péče o krajinu a vzdělávání. Návštěvník tu může lépe pochopit, jak fungoval běžný venkovský život a jak se jeho principy dají využít i dnes.
Roubená sýpka jako malé muzeum
Nejvýraznější částí areálu je celoroubená sýpka z konce 18. století. Dnes slouží jako malé muzeum venkovské domácnosti a ukazuje předměty, bez nichž se dříve neobešel každodenní život. K vidění jsou nástroje, nářadí a vybavení spojené s prací i domácím hospodařením.
Sýpka přitom není pouze statickou expozicí. Dochované předměty mohou sloužit jako názorná pomůcka při environmentální výuce a programech pro děti. Díky tomu se lidová architektura neomezuje na obdivování starých trámů, ale pomáhá vysvětlit, jak lidé na venkově zacházeli s potravinami, materiály a vlastní prací.
Další hospodářské stroje a zařízení jsou umístěny ve stodole. Kamenný chlév se využívá jako prezentační prostor pro tematické výstavy a další akce. Celý areál tak připomíná živé venkovské hospodářství, nikoli jen zakonzervovanou památku.
Tradiční dům jako model šetrného života
Obnova usedlosti byla koncipována s ohledem na regionální tradice, místní zdroje a materiály. Právě v tom spočívá jeden z hlavních půvabů Domu z modrého kamene: ukazuje, že šetrný přístup nemusí znamenat odtržení od minulosti. Naopak může vycházet z toho, co bylo pro venkov po generace přirozené – z využívání dostupného dřeva, péče o zahradu, oprav namísto zbytečného vyhazování a hospodaření podle místních podmínek.
Součástí projektu bylo vytápění dřevem, využívání sluneční energie, recyklace a provoz biozahrady. K areálu patřila také hospodářská zvířata, například ovce, kozy a slepice, a podle regionálních podkladů i menší zvířata určená ke kontaktu s návštěvníky, včetně morčat. Děti si tak mohly vytvořit konkrétní představu o původu potravin, péči o zvířata i práci, která stojí za běžným životem na venkově.
Učení prostřednictvím vlastní zkušenosti
Dům fungoval jako středisko environmentální výchovy a venkovské informační centrum. Připravované programy se věnovaly například hospodářským zvířatům, obilí a pečení chleba, bylinkám, vlně, lnu, vodě nebo třídění odpadu. Témata nebyla podávána pouze výkladem. Smyslem bylo zapojit děti do činností a ukázat jim souvislosti mezi přírodou, lidskou prací a každodenní spotřebou.
V areálu a jeho okolí se konaly také tvůrčí dílny, přednášky, tematické výstavy a programy věnované tradičním řemeslům a venkovským zvykům. Na tuto nabídku navazovala naučná stezka zaměřená na historii obce, lidovou architekturu, život na vesnici i tradiční recepty. Pro rodiny a školní skupiny tak místo představovalo možnost poznávat venkov nikoli z obrazovky, ale přímo v prostředí, kde jednotlivé činnosti dávaly smysl.
Dobrovolníci a oživování obce
Významnou součástí projektu bylo dobrovolnictví. Na obnově a provozu usedlosti se podíleli místní lidé, čeští dobrovolníci i účastníci ze zahraničí. Pomáhali s péčí o dům, zahradu a hospodářství a zároveň přispívali k tomu, aby se areál stal místem setkávání.
Právě propojení památky s komunitním životem je na tomto místě cenné. Tradiční dům zde není jen připomínkou minulosti, ale také prostorem pro spolupráci, předávání zkušeností a hledání praktických cest k šetrnějšímu životu na venkově.
Kam se vydat
Kostelecké Horky jsou samostatnou obcí v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Dům je uváděn na adrese Kostelecké Horky 25, poštovní směrovací číslo a poštovní obec jsou však spojeny s Kostelcem nad Orlicí. Přístup autem vede od Chocně nebo Kostelce nad Orlicí po silnici II/316; obec leží přibližně šest kilometrů od železniční stanice Choceň.
Protože se rozsah programů i návštěvní režim mohou měnit, je vhodné si před cestou ověřit aktuální možnost prohlídky u provozovatele. Pokud je areál otevřený, nabízí setkání s venkovskou architekturou, hospodářstvím i myšlenkou, že moderní udržitelnost může vyrůstat z velmi starých a praktických zkušeností.