Celovečerní dokument Dvě deci tuše zavítá do pražského kina Bio Oko ve čtvrtek 17. září 2026. Projekce začne v 15 hodin a film potrvá 83 minut. Pro návštěvníky může být zajímavá nejen jako setkání s novým českým dokumentem, ale také jako příležitost poznat výrazné komunitní kino na Letné.
Dcera se vrací k příběhu svého otce
Režisérka Ester Geislerová ve svém dokumentárním debutu zpracovala osobní a zároveň složité téma. Ústřední postavou je její otec Petr Geisler, který žil v letech 1949 až 2009. Byl japanologem, překladatelem, novinářem, fotografem, pedagogem a kaligrafem. Pro své okolí představoval výraznou a mnohostrannou osobnost, pro dceru však zůstával člověkem, k němuž nebylo snadné najít jednoduchý vztah ani jednoznačné vysvětlení.
Film proto není klasickým životopisným portrétem sestaveným pouze z dat a profesních úspěchů. Ester Geislerová se prostřednictvím natáčení vydává na pozdní cestu k pochopení člověka, který jí byl blízký, ale současně obtížně uchopitelný. Osobní rovina dává dokumentu komorní charakter a přibližuje jej spíše rodinnému hledání než tradičnímu medailonu významné osobnosti.
Mezi šedí normalizace a Tokiem 80. let
Jedním z hlavních motivů snímku je střet dvou velmi odlišných světů. Na jedné straně stojí normalizační Československo, na druhé Tokio 80. let, které na Petra Geislera zásadně působilo a formovalo jeho vnitřní svět. Japonsko pro něj nebylo pouze odborným oborem, ale také důležitým kulturním a osobním prostorem.
Dokument tak otevírá i širší otázku, jak může setkání s jinou kulturou ovlivnit člověka žijícího v prostředí omezeném dobovou realitou. Geisler se pohyboval mezi jazyky, tradicemi a profesemi. Jeho zkušenost ukazuje, že kulturní prostředník nemusí jen překládat texty, ale může přenášet také způsoby myšlení, estetiku a osobní zkušenost.
Rodinný archiv místo tradičního vyprávění
Ester Geislerová při práci využila rozsáhlý osobní materiál. Ve filmu se objevují rodinné fotografie, domácí videa, dopisy, kaligrafie, novinové články, překlady, básně i další dokumenty z osobního archivu. Doplňují je vzpomínky přátel, kolegů, studentů a rodinných příslušníků.
Právě kombinace těchto materiálů umožňuje skládat portrét z mnoha úhlů. Jednotlivé vzpomínky se nemusí vždy překrývat a obraz Petra Geislera zůstává vrstevnatý. Divák tak nedostává jediný definitivní výklad, ale spíše mozaiku stop, z níž si může vlastní představu postupně sestavit.
Zárodky filmu se podle informací spojených s jeho uvedením na karlovarském festivalu objevily už několik let po Geislerově smrti. Původně měl vzniknout krátký snímek doprovázející výstavu. Projekt se však postupně rozrostl do podoby celovečerního dokumentu. Světovou premiéru měl na 60. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary v sekci Zvláštní uvedení.
Odpolední projekce v Bio Oko
Bio Oko patří k místům, která dávají filmovému programu osobitý rámec. Komunitní kino s barem sídlí v ulici Františka Křížka na pražské Letné a nabízí kapacitu 262 míst. Projekce probíhají v moderním digitálním formátu až do rozlišení 4K a se zvukem 7.1, zároveň si kino zachovává komornější atmosféru prostoru, kam se lidé vracejí i kvůli zdejšímu baru.
Na projekci dokumentu Dvě deci tuše je naplánováno adresné sezení, takže si návštěvníci při nákupu vstupenky vybírají konkrétní místo. Aktuální cenu vstupného je vhodné před návštěvou ověřit v prodejním systému kina, protože v dostupných podkladech nebyla spolehlivě uvedena. Bio Oko najdete na adrese Františka Křížka 460/15, Praha 7; před cestou se vyplatí zkontrolovat také případnou změnu programu nebo času představení.