Dvě ocelové věže, dvě vyhlídkové plošiny a lávka vysoko nad lesem. Rozhledna Hraniční vrch u Města Albrechtic patří k místům, kde je zajímavý nejen samotný výhled, ale také původ stavby. Vznikla totiž přestavbou technického zařízení, které dříve sloužilo bezdrátovému přenosu telefonního signálu.
Stojí na Hraničním vrchu v nadmořské výšce 527 metrů, jen několik metrů od česko-polské státní hranice. Na vyhlídku vede celkem 149 schodů. Odměnou je pohled přes krajinu Jeseníků a Osoblažska, který se za dobré viditelnosti rozšiřuje až k Pradědu, Cvilínské rozhledně u Krnova nebo vzdálenější Lysé hoře.
Telekomunikační věže dostaly druhý život
Původní příhradové věže byly postaveny v roce 1980. Jejich úkolem bylo zajišťovat bezdrátové telefonní spojení mezi Krnovem, Městem Albrechticemi a Osoblahou. Od roku 1999 už se nevyužívaly a místo demolice se začalo hledat nové uplatnění pro celou konstrukci.
Město Albrechtice se stalo vlastníkem věží v prosinci 2006, kdy mu je společnost Telefónica O2 prodala za symbolickou částku. Statické posouzení z roku 2007 potvrdilo, že přestavba je technicky možná. Následně vznikl projekt pro stavební řízení a z nevyužívané infrastruktury se postupně zrodila turistická atrakce.
Rozhledna byla slavnostně otevřena na podzim 2011. Její podoba přitom zůstala věrná původnímu charakteru místa: návštěvník nevystupuje na klasickou zděnou věž, ale do výšky stoupá po ocelové konstrukci. Dvě věže propojené lávkou vytvářejí neobvyklý prostor a dávají vyhlídce technický, téměř industriální ráz.
Výhled na Jeseníky i polskou stranu
Samotné plošiny nabízejí pohled do okolní krajiny z různých směrů. V popředí se střídají lesy a kopcovitý terén kolem Města Albrechtic, za dobrého počasí však lze dohlédnout podstatně dál. Výhledy jsou samozřejmě závislé na počasí a průzračnosti vzduchu, právě proto může být návštěva v různých ročních obdobích pokaždé trochu jiná.
Blízkost hranice dodává výletu další rozměr. Hraniční vrch neleží uprostřed rušného turistického centra, ale v krajině, kde se české a polské okolí přirozeně prolíná. Přestavba věží navíc vznikla v rámci česko-polské přeshraniční spolupráce. Do širšího projektu byly zapojeny také turistické cíle v polských městech Biała a Głogówek.
Na rozhlednu pěšky, autem i s dětmi
Nejjednodušší pěší trasa vede z Města Albrechtic po modré turistické značce a následně podle místního značení. Cesta měří přibližně 3,5 kilometru. V lesním úseku čekají na děti dřevěné atrakce, takže výlet může být zajímavý i pro rodiny, které nechtějí vyrazit pouze za samotným výhledem.
Kdo dává přednost kratšímu přístupu, může podle informací města přijet po ulici Osoblažská přibližně 2,5 kilometru k parkovišti pod rozhlednou. Hraniční vrch je také jedním z cílů 28 kilometrů dlouhého Městského turistického okruhu, který propojuje více míst v okolí Města Albrechtic.
Výlet lze prodloužit například ke zřícenině Burkvíz, k zámku Linhartovy nebo na některou z naučných stezek v okolí. Rozhledna tak dobře funguje jako samostatný cíl kratší procházky i jako zastávka během celodenního putování krajinou.
Volně přístupná vyhlídka s pravidly
Podle oficiálních informací města je rozhledna celoročně volně přístupná a vstup se neplatí. Jde o neobsluhovaný venkovní objekt, jehož návštěva tedy není vázána na běžnou otevírací dobu. Před cestou je přesto rozumné ověřit aktuální oznámení, protože provoz může ovlivnit počasí, technický stav nebo bezpečnostní opatření.
Provozní řád stanovuje maximální okamžitou kapacitu 20 osob. Děti mladší 12 let mohou na rozhlednu pouze v doprovodu dospělého. Při výstupu je třeba počítat s 149 schody a s tím, že ocelová konstrukce může být za větru, deště nebo námrazy náročnější než běžná pevná vyhlídka.
Hraniční vrch je příkladem, že zajímavá turistická místa nemusí vznikat od základů. Někdy stačí dát nový smysl stavbě, která už dosloužila. Tady se podařilo spojit technickou historii, přeshraniční spolupráci a výlet do krajiny, která si zaslouží objevování.